Zásadní vynález zlatníka Guttenberga
Revoluční objev v oblasti knihtisku učinil Johann Guttenberg, který byl profesí zlatník. Z tohoto důvodu měl blízko k technickému zpracování i tak drobných objektů, jakými jsou jednotlivá písmena, tedy v řeči fachmanů „litery“. Tento muž žil v létech 1400-1468 v Mohuči a ve Štrasburku. Způsob tisku byl průlomový, ale nesmírně pomalý a pracný, protože příprava sazby spočívala v namáhavém sestavování řádků a stránek knih „písmeno po písmenu“. Teprve potom bylo možné vložit takovou matrici do dřevěného lisu a vytisknout ji.
Je třeba poznamenat, že Guttenbergův vynález si postupně přivlastnily všechny země, kde se na základě jeho objevu začaly tisknout knihy, do té doby dosažitelné pouze v nemnoha exemplářích, za což vděčíme především mnichům, kteří je přepisovali. Rukopis (manuskript) byl navíc nesmírně drahý, zatímco cena vytištěných knih byla nízká. Tak došlo ke značnému rozšíření knih mezi lidi, zvyšovala se díky nim gramotnost, a to si následně žádalo další knihy a publikace.
Knihtisk v Čechách
Ani čeští mistři nezaháleli a rozhodli se využít nového vynálezu. Zatímco Němec Guttenberg vytiskl jako první knihu Bibli, u nás to byla Trojánská kronika. Došlo k tomu údajně roku 1476 v Plzni. Nicméně vůbec nic na tomto světě není jisté. Vedou se proto spory o to, neznamená-li letopočet v knize pouze vročení rukopisu, který byl vytištěn později...
Ať to bylo, jak chtělo, je jisté, že i u nás se šikovní lidé chopili vynálezu, který pomáhal rozšiřovat tiskoviny všeho druhu za rozumnou cenu.
Vylepšení knihtisku je rovněž dílem Čechů
V devatenáctém století přišel Ottmar Mergenthaler na to, jak se vyhnout namáhavému vkládání jednotlivých písmen a vynalezl sázecí stroj, „linotype“. Čeští koumáci se rovněž zabývali různými technikami tisku a propracovali metody tisku z kamene - Alois Senefelder, vynálezce kamenotisku, dále Jakub Husník, který vynalezl světlotisk a Karel Klíč, jenž vynalezl heliogravuru a hlubotisk.
V dnešní době se tato disciplína ocitla zcela v područí elektronických médií, ale v žádném případě nelze zapomínat na ony nepříliš dávné doby, v nichž se rodily základy současné světové kultury.
