O ukrajinském vpádu do Ruska jsme mluvili už s analytikem Jiřím Vojáčkem, jehož názor si můžete přečíst v jednom z našich předchozích článků. Podle Vojáčka jsou ukrajinské kroky hlavně signálem na Západ, aby země ukázala, že její síly nejsou zdaleka vyčerpané. Politolog Jan Charvát se s Vojáčkem v zásadě shoduje a upřesňuje, co by podle jeho názoru měla Evropa bránící se Ukrajině umožnit, aby ruská agrese co nejrychleji skončila.
Přirovnání ke Koreji
„Je asi dobré říci, že když dochází k politickým aktivitám, a válka prostě takovou aktivitou je, tak většinou to není tak, že to má jeden jediný důvod. Nejsem sice specialista na válčení, ale beru to jako snahu Ukrajiny udělat něco, co její soupeř, tedy Rusko, prostě nečekal,“ říká politolog a dodává, že existuje mnoho případů, kdy podobné kroky pomohly zemím zvrátit vývoj války. „Nejznámějším případem je asi válka v Koreji, kdy až překvapivá americká invaze na sever země donutila nepřítele ke stažení,“ zmiňuje příklad z minulosti Charvát.
Úspěšný průlom
„Plánovači Ukrajiny určitě postupovali s vědomím, že tenhle útok bude mít celou řadu dopadů, a určitě jedním z nich je signál na Západ,“ uvádí odborník, ale zmiňuje i další věc. „Ukrajinci dokázali utajit útok i před Západem. Byl to risk, ale Ukrajinci to zvládli, na rozdíl od loňské relativně neúspěšné ofenzivy,“ doplňuje. V tomhle směru je operace velmi úspěšná, Charvát ale upozorňuje, že je třeba počkat, jak si Rusko bude počínat dál. Ukrajina je totiž ten, kdo útokem riskuje mnohem více.
Západ je příliš opatrný
V souvislosti s tím se také mluví o využívání západních zbraní k podobným akcím. „My vidíme, že Západ postupuje malými krůčky, vlastně spousta věcí, která je teď úplně normální, nebyla na začátku války vůbec myslitelná. Dodáváme na Ukrajinu německé tanky a ty německé tanky jsou součástí útoku na ruské území. To je věc, která by na začátku války byla absolutně nepředstavitelná,“ říká analytik a dodává další příklady. „Stejně tak se mluvilo o tom, že Ukrajina nedostane zbraně dlouhého doletu – dostala je. Nesměla je střílet do Ruska – povolilo se jí to. Francouzský prezident uvažuje, že by nasadil jejich jednotky přímo v konfliktu,“ jmenuje Charvát.
Studená válka je zpátky
Z pohledu odborníka dává největší smysl jediné. „My zřetelně vidíme, co Ukrajina potřebuje. Potřebuje dlouhodobě dodávky techniky a munice a Evropa bude muset chtě nechtě přehodnotit svůj přístup ke zbrojení,“ vysvětluje Jan Charvát a zmiňuje, že velké zbrojení, které svět zažil v sedmdesátých a osmdesátých letech kvůli studené válce, je víceméně opět aktuální. „Budeme se muset smířit s tím, že situace se vrátila trochu zpátky,“ potvrzuje.
Podmínky Západu Ukrajinu brzdí
Nemůžeme podle něj přehlížet, že nás Rusko bere jako nepřítele. „Evropa ani Spojené státy by neměly klást Ukrajině podmínky, na co a jakým způsobem má zbraně využívat, protože v tom konfliktu byly překročeny všechny pomyslné červené čáry, které překročeny být mohly. Ta válka jednou skončí a skončí mírovou dohodou, to ví všichni. Kdy k tomu dojde a za jakých podmínek, je ale primárně záležitost pouze Ukrajiny. O její území se bojuje, takže je na ní, aby rozhodla,“ myslí si politolog.
KAM DÁL: Napětí na Blízkém východě: Svět už pochopil, že bez války to nepůjde, říká expert.
