Nový systém má rozdělovat regiony na úrovni okresů na čtyři stupně rizika označené bílou, zelenou, žlutou a červenou barvou. Hlavní město by nyní jako jediné spadalo do žluté, tedy druhé nejvážnější kategorie. První mapu okresů zařazených do stupňů podle epidemiologického rizika zveřejní ministerstvo zdravotnictví 3. srpna.
Nešťastné provedení
Hřib uvedl, že i když s myšlenkou jasného plánu opatření navázaného na dostupná data přišli Piráti, vládní provedení mu přijde nešťastné. „A moc nechápu, proč by Praha měla být jako jediná v tom vyšším stupni,“ kroutil hlavou. Dodal, že i když si podklady ještě podrobně neprošel, protože vláda mu je neposkytla předem, nevidí nyní zásadní parametr, ve kterém by byla metropole z hlediska epidemiologického hlediska nejhorší.
S ohledem na to nyní nevidí důvod ke zpřísňování opatření. Pražští hygienici po dohodě s magistrátem ode dneška zavedli povinnost zakrytí úst a nosu kromě nemocnic i v nepobytových zdravotnických zařízeních, tedy například v lékárnách nebo v čekárnách u lékaře. „Myslím, že opatření v tuto chvíli odpovídá datům.“ V Praze platí také povinnost nosit roušky v metru, v povrchové MHD to vedení magistrátu a dopravního podniku doporučují.
„V Praze je reprodukční číslo 1,9, to je poměrně vysoký faktor komunitního šíření, tomu odpovídá řazení Prahy do žluté zóny,“ kontroval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Rerodukční číslo je počet lidí, kteří se v průměru nakazí od každého nemocného. Ministr dodal, že systém nemůže fungovat tak, že epidemiologové budou vyhodnocovat objektivně data, ale bude se proti tomu bránit "každý starosta a hejtman". První oficiální mapu ministerstvo vydá za týden.
Jak by to mělo vypadat?
Vládou představený systém počítá s tím, že vyhodnocení rizika a přijetí nutných opatření by i nadále příslušelo krajským hygienickým stanicím. U druhého nejvyššího stupně by mohli hygienici omezit počty účastníků akcí, omezit otevírací hodiny podniků nebo vyčlenit lůžka v nemocnicích. Zaměstnavatelé by měli zvážit oddělení kontaktu mezi zaměstnanci na jednotlivých směnách.
Při nejvyšším stupni rizika by zřejmě platilo doporučení nebo povinnost vyhýbat se kontaktům s jinými lidmi a omezit cesty jen na nezbytné minimum. Omezen by byl i provoz školských zařízení či náboženských nebo sportovních akcí.
KAM DÁL: Za bolesti zad si často můžeme sami. Neustále opakujeme zlozvyky, kvůli kterým pak trpíme,
