Co se v rozhovoru mimo jiné dozvíte?
1. příznaky postcovidového syndromu
2. léčba postcovidového syndromu
3. postcovidový syndrom u dětí
4. kdy se projevuje postcovidový syndrom
5. riziko plicní embolie
Děti obecně zvládají nemoc covid-19 lépe než dospělí. To však neznamená, že se u nich nemůže projevit tzv. postcovidový syndrom. Dokonce ani v případech, že mají bezpříznakový průběh. Příznaky postcovidového syndomu může "přijít" bezprostředně po prodělání nemoci, nejspíš ale třeba až za několik týdnů. „Máme dokonce pacienty, u kterých projevy post-COVID mají v čase kolísající průběh,“ vysvětluje pro Čtidoma.cz doc. MUDr. Vladimír Koblížek Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Liší se nějak postcovidový syndrom u mutace omikron, která nyní v české populaci výrazně převažuje, od předchozích mutací?
V této otázce zatím není zcela jasno. První informace ze zahraničí ukazují na významně menší rizika výskytu post-COVID obtíží po poslední variantě viru SARS-CoV-2 známé jako omikron. Nicméně na potvrzení tohoto závěru bude třeba dalších studií, jako například tato jihokorejská.
U dětí a mladších lidí se mohou během nemoci covid-19, stejně jako až týdny po prodělání, objevit na kůži drobné, bolestivé a svědivé hrbolky. Jsou červené, někdy až fialové, jsou podobné omrzlinám. Tomuto stavu se říká "covidové prsty". U dětí jsou často jediným příznakem nemoci. Objevují se na prstech rukou a nohou (někdy i na patě).
Jak se postcovidový syndrom u pacientů obecně projevuje?
Zpravidla jako únava, porucha mentálních funkcí, případně se manifestuje respiračními a kardiovaskulárními projevy (dušnost, kašel, hleny, pocity stažení na hrudníku, malá tolerance fyzické zátěže, bušení srdce). Tyto projevy se mohou projevit i s určitou pauzou po akutním COVID-19. Nyní přijatá mezinárodní definice i platné české doporučení považují za post-COVID všechny situace, které jsou indetifikovány po 3 a více měsících od akutní infekce SARS-CoV-2.
Přetrvávají potíže bezprostředně po prodělání nemoci, nebo může být "pauza"?
Jak kdy. Někdy jsou post-COVIDové obtíže přímým a nepřerušeným pokračováním akutních obtíží, jindy se po primárně lehkém ambulantně řešeném COVID-19 objevují rozmanité obtíže. Máme dokonce pacienty, u kterých projevy post-COVID mají v čase kolísající průběh. V každém případě je třeba vyloučit jiné onemocnění, protože ne všechno, co najdeme za 3 měsíce po COVID, je post-COVID. Na to je třeba myslet. A myslí na to i oba výše zmíněné dokumenty.
Jsou v rámci post-COVIDu nějaké odlišnosti, pokud jde o dospělé a děti?
Dosud schází (na rozdíl od dospělých) mezinárodně akceptovaná definice toho, co je vlastně post-COVID dětí. Dětské projevy post-COVID se asi méně týkají respiračních obtíží a více postihují mimoplicní orgány – kůži, nervy, kardiovaskulární systém. Mají rovněž jiný vývoj v čase. Každé větší pediatrické pracoviště má svoje pacienty s tímto typem postižení, často velmi rozmanitým.
Dá se říct, zda je u dětí menší počet postcovidových obtíží, nebo ani to zatím nevíme?
Ano, je pravděpodobné, že počet post-COVID u dětí je menší než u dospělých. Nikdo to však dosud sofistikovaně neprokázal. Co víme, tak kolegyně Doležalová a Tuková z Prahy analyzují malé české pacienty.
Trpíte ztrátou výkonnosti po prodělaní nemoci COVID-19? Vyzkoušejte cvičební a rehabilitační program, který připravili odborníci z FN Olomouc. Najdete zde. Odbornou recenzi návodu provedl přednost Plicní kliniky FN Hradec Králové doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.
Hrozí i u omikronu v rámci postcovidu riziko plicní embolie?
Riziko vzniku plicní emboliace je větší u akutního COVID-19 než u post-COVID. Nicméně existuje. Analýzy, jak moc riziková je varianta omicron, dosud nemáme.
Jak dlouho je třeba pacienta po prodělání nemoci hlídat, na co zejména dávat pozor?
Post-COVID postižení dospělých se obvykle projevuje za 3 měsíce od akutního COVID-19. Každý pacient po prodělání COVID-19 by měl tuto informaci sdělit svému praktickému lékaři, který ho nejvíce zná. Případnou péči o nejasné či komplikované stavy zajišťují post-COVID centra v krajských a univerzitních nemocnicích (například ve FN Hradec Králové v rámci péče Plicní kliniky).
Víme už dnes, jak dlouho po prodělání omikronu se člověk z nemoci dostává, než je zcela fit?
Nejspíše týdny.
Existuje nějaká metoda, jak regenerovat plíce?
Aerobní fyzická zátěž, zdravý vzduch, hodně spánku. Zkrátka běžné věci, které každý zná a většina z nás na ně trošku kašle. Bohužel.
KAM DÁL: Covid: Jak účinně předejít dlouhému trvání nemoci či jak se jí zcela vyhnout?
