Tragický nálet
Příští týden v úterý uplyne jednasedmdesát let od bombardování Kralup nad Vltavou. Tento den nebude chybět pietní akce věnovaná obětem tragického náletu. Město uctí památku obětem náletu na západní straně kostela Nanebevzetí P. Marie a sv. Václava zavěšením květin.
První nálet nevyšel
Nálety na město byly dva. Ten první proběhl 28. prosince 1944. Díky husté mlze však piloti Kralupy vůbec nenašli, a bomby proto byly odhozeny severně od města do prostoru obcí Miřejovice, Veltrusy, Podhořany a Hleďsebe. Velké škody nálet napáchal v městečku Veltrusy, kde také přišel o život jeden člověk.
Trochu historie - vesnice nebo město?
Kralupy nad Vltavou byly od nepaměti průmyslovým městem. Díky průmyslu se z malé vesnice staly městysem a v roce 1902 městem. Byly to právě továrny, které zajišťovaly velkému procentu Kralupáků obživu, ale byl to právě také průmysl, který jim nakonec přinesl zkázu.
Již v roce 1901 byla na úbočí kopce Hrombaba postavena malá rafinerie minerálních olejů, ve které se vyráběl parafin, pohonné hmoty, oleje. V roce 1945 již byla mimo provoz, jenže to americké tajné služby nevěděly a asi právě díky tomu se pak stala cílem leteckého útoku, který přinesl neštěstí i městu. Dne 22. března 1945 se ve městě rozhoukaly sirény. Jelikož se tak dělo poměrně často, lidé na to nedbali a nevyhledávali úkryty.
První skupina letadel se objevila nad Kralupy v 12.29 hod., a již první bomba zasáhla svůj cíl, kterým byl poloprázdný zásobník ropy v objektu petrolejky. Ta začala hořet a černý dým zakryl většinu města, takže další bombardovací skupiny shazovaly svůj smrtonosný náklad naslepo, tedy do obytných čtvrtí. Celkem bylo na Kralupy svrženo asi 1 392 bomb o celkové hmotnosti 316 tun.
Padaly budovy
Výsledek náletu byl tragický. Bylo zničeno přes sto budov a téměř tisíc dalších bylo poškozeno. Zcela srovnána se zemí byla například budova městské knihovny, velká část tehdejšího vlakového nádraží, spodní část Podháje a některé továrny. Taktéž byla zničena velká část infrastruktury.
Nejbolestivější však byly ztráty na životech. Zemřelo 245 lidí, z toho 145 českých občanů. Mrtví byli odnášeni do kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava na Palackého náměstí, který jako zázrakem nálet přežil, aby zde mohli být svými příbuznými či známými identifikováni.
„Smrt většiny lidí zapříčinily proti náletu nedostatečně odolné kryty. Těmi totiž často byly prohlášeny sklepy u domů, které však nemohly přímému zásahu bomb v žádném případě odolat. Jediné kryty, které by odolaly, se nacházely v masivu Hostibejku. Ty však byly příliš daleko od centra města, a tedy nedostupné pro většinu obyvatel.“ dodává Ing. Josef Stupka, kralupský historik a pamětník.
