Okamura: pár procent ke komunistce, pár procent k Turkovi a je mimo parlament. Čekají ho těžké časy

Okamura má nyní i přímou politickou konkurenci
Zobrazit fotogalerii (4)
  |   analýza

Léto netrvá věčně, politika je tu s námi stále: SPD ztrácí voliče a reálně hrozí, že Tomio Okamura a jeho věrní po volbách v roce 2025 neusednou v Poslanecké sněmovně, a tak posílá mezi lidi o hodně víc svých spotů. Analýza potenciálu pravicového populisty Okamury s politologem Janem Charvátem z Univerzity Karlovy.

„Na demonstracích lidé často říkají, že Okamurovi příliš nevěří, ale že dělá politiku, kterou oni chtějí. Okamurovi voliči ale nemají pocit, že od něho něco dostávají,“ plyne politologovi Charvátovi z univerzitních průzkumů. A najednou mu vyrostla konkurence, loví u něho Babiš, komunistka Konečná i mačo Turek. A nyní propadl v Evropě, přestože spojení Mach–David–Majerová je pragmatické.

SPD mimo hru? Stačí 2–3 % ke Konečné a 2–3 % k Turkovi

Může se stát, že SPD skončí na 4,9 % a ocitne se mimo parlament. A Okamura to dle politologa Charváta ví, proto spolupracuje s Machem a spekuluje na voliče Svobodných, kteří mají pevné jádro 1,5 %. Jenže stávající voliči komunikaci ekonoma Macha nerozumějí, chtějí jednodušší věci.

SPD má voličské jádro a nestabilní elektorát

Lidé, kteří se bojí a chtějí silného lídra, jenž nabízí ochranu, jsou dle Charváta charakterističtí voliči SPD. Donedávna byl Okamura zvyklý na svých 10 %. SPD má sice volební potenciál 14 % dle průzkumu Medianu z dubna 2024, jenže má také velmi malé volební jádro, jen 6,5 %. A svůj výsledek obvykle udělá kampaní těsně před volbami, když získá fluktuující voliče. Elektorát SPD se v čase mění. To, že 4 % přijdou a zase odejdou, je běžné. „A nyní se bude muset Okamura vymezit nejen vůči vládě, ale i vůči Turkovi a Konečné a přitom udržet své tradiční voliče,“ upřesňuje Charvát.

Parlament není Evropa. A Okamura nemá zásluhy jako Babiš

Voliči SPD jsou dle dat politologa Charváta spíše nižšího vzdělání a chudší. A potřebují stále nová témata, starší témata už jsou pro ně „běžná“ a nejdou za nimi. A spalovací motory, jakkoliv je to pro eurovolby nesmyslné téma, nový impuls doručily.

Babiš má zase oproti Okamurovi obrovskou výhodu, že vládl a že může říci „to všechno jsem pro vás zařídil já“. Z pozice premiéra či ministra financí to má snadné. A schopnost vysvětlit cokoliv jako vlastní zásluhu je součástí talentu miliardáře Babiše.

Okamura, byť je pragmatickým populistou a řídí se průzkumy, to nemá jednoduché. Protože jeho voliči jsou nestálí, potřebují nové a nové impulsy, jinak odejdou. Proto Okamura cílí na voliče Svobodných a jedná s Reichlem pro získání dalších jednotek procent stabilního voličského jádra. Jisté je, že Okamura má v zádech celou řadu vlčáků, kteří čekají na jeho zakopnutí.