"Rádi bychom během měsíce vyvolali první jednání na ministerstvu a pokusili se najít shodu na základních principech," řekl Voříšek. S ministerstvem chce město jednat také o dílčích opatřeních, která by byla zavedena před změnou zákona. Týkala by se třeba zpoplatnění komunikaci první třídy na území Prahy. "Bude ale záležet na výsledku jednání," uvedl Voříšek.
V řádu několika měsíců pak bude připravena studie proveditelnosti zavedení mýtného, která nastíní další možné kroky. Reálný odhad možnosti zavést mýto je podle představitelů města tři až pět let.
Výhodou mýtného proti dříve zvažovaným nízkoemisním zónám je možnost zavádět jej postupně, například pouze na některých komunikacích. Provoz by pak město vyhodnotilo a podle toho postupovalo dál. "Zpoplatněním by také vznikl fond, který bude samozřejmě reinvestován do podpory čistší mobility nebo dalších opatření zlepšujících životní prostředí," řekl ředitel magistrátního odboru ochrany prostředí Štěpán Kyjovský.
Zavedení mýta
"My bychom chtěli zavést systém s výnosovou neutralitou, to znamená ideálně, abychom nevybrali nic. Chtěli bychom se dotknout svědomí Pražanů, aby uvědoměle do centra nevjížděli, když mají vysokoemisní vozidlo. Zavedení mýta neslouží k vybírání poplatků, není daň, je to proto, abychom zlepšili životní prostředí," řekl Hlubuček.
Ke kontrole vozidel by Praha mohla využít 5 500 kamer městského kamerového systému a auta kontrolující vozy v rámci systému parkovacích zón. "Jsme schopni každé auto najít a říct, kudy projelo, nepotřebujeme závory, ani nic na vjezdu a výjezdu," řekl Hlubuček. Ve hře je i možnost satelitního sledování vozů, které chce ministerstvo zavést v rámci platby mýtného na dálnicích.
Možnosti platby město bude teprve zvažovat. Podle předběžných odhadů by mohlo být v řádu desetikorun za den. Elektromobbily by platit nemusely. Zároveň bude komise pro udržitelnou energii a klima řešit způsob získávání takzvaně čisté energie pro dobíjení elektromobilů.
