Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny v reakci na vyjádření myslivců namítla, že plán na minimalizaci konfliktů mezi vlky a lidmi existuje. Jde o takzvaný Program péče o vlka, který agentura připravila a nyní o něm jednají ministerstva životního prostředí a zemědělství. Poznamenala, že plán byl projednáván mimo jiné i se zástupci Českomoravské myslivecké jednoty.
V České republice žije nyní podle jednatele myslivecké jednoty zhruba 60 až 80 vlků. Samice může mít během roku zhruba tři až pět mláďat, počet vlků v Česku tak může rychle růst. Vlci se během tří let ze severu Čech rozšířili až na jih. Část jich zahyne například na komunikacích, část může být nelegálně odlovena, i tak jde ale o velký nárůst.
Měla by být jasná pravidla
"Chceme jednoznačně stanovit pravidla, abychom mohli populaci (vlků) regulovat. Opravdu nechceme, aby lidé v beznadějné situaci brali spravedlnost do vlastních rukou," řekl jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota v Lysé nad Labem na Nymbursku. Stát by měl jasně definovat, ve kterých oblastech vlk je či není žádoucí, dodal.
Vlci podle Janoty působí značné škody například na Broumovsku, kde žije unikátní stádo divokých muflonů. "Je to určitý malý segment našeho území, ale tam ty škody jdou do statisíců a stát tomu nečinně přihlíží. V této lokalitě by bylo opravdu žádoucí začít nějakým způsobem vlka redukovat." Vlci podle něj populaci muflonů v této oblasti již téměř zlikvidovali.
Vlk se sžívá s člověkem
Uvedl, že v Ralsku se vlci stahují už i do obcí. "Jedete obcí a leží vám šest vlčat pod lampou, to je nenormální. Vlk se sžívá s člověkem a tam je to nebezpečí," řekl.
Stát podle Janoty sice chovatelům platí odškodné za škody, které vlk způsobí, ne však dostatečné. Odškodnění odpovídá pouze ceně masa zabitého kusu zvířete, není ale zohledněna genetická a chovatelská hodnota.
