Když se u sedmaosmdesátiletého pacienta objevila epilepsie, doktor Raul Vicente z univerzity v estonském Tartu a jeho kolegové použili kontinuální elektroencefalografii EEG, které mělo pomoci další léčbě pacienta. Během jednoho záznamu bohužel dostal pacient infarkt a zemřel. Tato nečekaná událost umožnila vědcům vůbec poprvé zaznamenat aktivitu umírajícího lidského mozku.
900 vteřin mozkové aktivity
„Měřili jsme 900 sekund mozkové aktivity v době kolem smrti a zaměřili jsme se na zkoumání toho, co se dělo v 30 sekundách před a po tom, co srdce přestalo bít. Těsně předtím a poté, co srdce přestalo pracovat, jsme pozorovali změny ve specifickém pásmu nervových oscilací, takzvaných gama oscilacích, ale také v dalších, jako jsou delta, theta, alfa a beta oscilace,“ uvedl doktor Ajmal Zemmar, neurochirurg z univerzity v americkém Louisville, který studii organizoval.
Mozkové oscilace jsou známé spíše jako mozkové vlny. Různé typy vln, včetně gama vln, se podílejí na vysoce kognitivních funkcích, jako je soustředění, snění, meditace, vyhledávání v paměti, zpracování informací a vědomé vnímání, stejně jako ty, které jsou spojeny se vzpomínkovými záblesky.
„Prostřednictvím oscilací, které se podílejí na obnovování paměti, si mozek možná přehrává poslední vzpomínku na důležité životní události těsně před smrtí, podobně jako je tomu u zážitků blízkých smrti. Tato zjištění zpochybňují naše chápání toho, kdy přesně život končí, a vyvolávají důležité následné otázky, například ty, které se týkají načasování darování orgánů,“ myslí si Zemmar.
Mozek se snaží usnadnit umírání
Z výsledků měření zkrátka vyplývá, že mozek do poslední chvíle pracuje a přehrává nám nejhezčí okamžiky z našeho života možná proto, aby nám usnadnil odchod. Lidský mozek také dlouho uchovává krásné zážitky, zatímco ty zlé a traumata potlačuje. I díky tomu je naděje, že odchod ze světa může být provázen hezkými vzpomínkami.
Zdroj: frontiersin.org
KAM DÁL: Muž byl i šest týdnů po smrti stále pozitivní na covid.
