/KOMENTÁŘ/ Miloš Zeman tvrdí, že existují dvě verze vyšetřování. Neodborná manipulace s výbušninami nebo akce cizí rozvědky. Není to pravda. S verzí neodborného zacházení s výbušninami se pracovalo do roku 2015, potom již ne. Kromě manipulace s fakty tak prezident popřel informace vlády. Ta sdělila jedinou verzi - teroristický útok specialistů ruské vojenské tajné služby GRÚ na našem území. O společném postupu vlády a prezidenta tedy nemůže být řeč. To nás nesmírně poškozuje na mezinárodní scéně. Česká republika nemluví jedním hlasem. Jak se za nás mají postavit naši spojenci? Tato část prezidentovy řeči byla projevem vazalství k Moskvě.
Miloš Zeman oznámil, že se jeden ze svědků odmítl podrobit vyšetření na detektoru lži. Právní zástupce dotčeného to popírá: „Plně souhlasíme, aby vyšetření na detektoru lži provedla jakákoli bezpečnostní služba, např. BIS, máme důvěru v její objektivitu.” BIS dokázala citlivé informace ochránit, prezident ne. Ve svém projevu něco vyzradil, něco zatajil se záměrem vše rozmělnit, diskreditovat a ohrozit další vyšetřování.
Neznalost vlastních kompetencí
Miloš Zeman v projevu řekl: „Přeji si, jako vrchní velitel ozbrojených sil, kam policie ČR nepochybně patří ....“ Je to přinejmenším neznalost. Do prezidentových kompetencí řízení policie nespadá. Policie ČR je podřízena ministerstvu vnitra.
Policejního prezidenta nejmenuje prezident země, ale ministr vnitra, jemuž se za činnost policie policejní prezident také zodpovídá. Činnost ministerstva vnitra kontroluje sněmovní výbor pro bezpečnost, nikoli kancelář prezidenta republiky.
Ústavní puč
Miloš Zeman vyhrožoval poslancům. Řekl, že kdyby se rozhodli rozpustit sněmovnu a vyvolat tak předčasné volby, on to překazí. Tvrdí, že rozpustit sněmovnu může, ale nemusí. Není to pravda. Experti na ústavní právo upozorňují na čl. 35 ústavy. Ten má tři odstavce.
Podle prvního prezident ve vyjmenovaných situacích písmena a - d) sněmovnu rozpustit může, je tam prostor pro jeho uvážení. Odstavec 2 (a o tom je řeč) nedává prezidentovi možnost vlastní úvahy. Naopak konstatuje, že prezident sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců, tedy 120. Právníci dodávají, že by tak měl učinit bez prodlení.
Pokud prezident plánuje něco jiného, šlo by o ústavní puč. Ostatně v roce 2013 sněmovnu neprodleně rozpustil, teď tvrdí opak. S ohledem na uvedené příklady musíme posuzovat důvěryhodnost všech prezidentových vyjádření.
KAM DÁL: Mohla Tománková prezidentovi podpásovky vrátit? Chybělo jí k tomu sebevědomí, připravené poznámky i podpora zaměstnavatele.
