Průzkumy před prezidentskou volbou favorizují Andreje Babiše, Danuši Nerudovou a Petra Pavla. Marek Hilšer kandiduje už podruhé, o třetím pokusu zatím vůbec neuvažuje. Dokonce dle svých slov ani neví, jestli bude obhajovat senátorské křeslo. S největší pravděpodobností se rozhodne až po lednové volbě hlavy státu.
Před několika dny Hilšer pořádal tiskovou konferenci. Někteří novináři na ni šli s tím, že uslyší o jeho odstoupení z boje o Hrad. Důvodem podle těchto lidí je, že nemá šanci postoupit do druhého kola a prý tak tříští hlasy. Rodák z Chomutova však o něčem takovém ani na okamžik neuvažoval.
Proč neodstoupíte?
Proč bych měl? Slyšel jsem, že snad v zájmu vyššího dobra. Ale my se pohybujeme na bázi spekulací, které stanovily průzkumy. Ty vycházejí už několik měsíců a mají za úkol vnutit nám jméno toho, kdo může vyhrát. To bychom pak vůbec nepotřebovali volby. Stačí se dohodnout, že pět měsíců před volbami uděláme průzkum a ostatním kandidátům řekneme „díky, odstupte“. Něco se děje špatně, když se apeluje na slušné a nezávislé kandidáty, aby nepokračovali. To nás ke změnám nedovede.
- lékař, vysokoškolský pedagog, vědec a občanský aktivista
- vystudoval mezinárodní vztahy a medicínu na Univerzitě Karlově
- v roce 2011 a 2012 se zúčastnil lékařské mise s organizací ADRA
- kandidoval v prezidentských volbách 2018
Je to tedy strategie, jak některá jména předem vyřadit?
Je to strategie, která se šíří přes některá média a komentátory. Je to snaha o to, aby se nezávislí kandidáti, kteří nejsou spojeni s klientelismem, klidili z cesty. Nahrává to Andreji Babišovi, což si hodně lidí bohužel neuvědomuje.
Jak mu to nahrává?
Vezměte si generála Pavla. Jde o člověka, který je spojen s komunistickým režimem podobně jako bývalý premiér. A to není soud jeho osoby, jsou to fakta. Pokud bude chtít Andrej Babiš zrelativizovat svoji minulost a poukázat na to, že se vlastně nic neděje, když byl v StB, ukáže na Petra Pavla. Řekne, že on dělal v podstatě to samé co on. Začne vykřikovat, že jsme všichni pokrytci, protože je kandidát, který byl školen na špiona, a jemu vyčítáme StB. To je obrovský problém.
Tak je tu paní Nerudová, který komunistickou minulost nemá…
To je pravda. Tam je ale možné poukázat na to, že její manžel je spoluvlastníkem vlivné právnické skupiny, která má velké zakázky se státem, a tak může být ve střetu zájmů. Když se k tomu podíváme na objevující se skandály s rychlotituly za jejího působení na univerzitě a pochybnosti o její publikační etice, která se nyní diskutuje ve vědecké komunitě, tak je to opět “munice” pro Andreje Babiše. Je třeba si uvědomit, že Babiš získává body vždy, když poukáže na užívání dvojího metru ze strany jeho protivníků.
Politický marketing v praxi?
Je to tak. Byli nám naservírováni dva kandidáti, kteří mají šanci porazit Andreje Babiše. Jenže ten má tak silné zbraně, že to může špatně dopadnout. To už nám ale průzkumy neukáží. Průzkumy neodhalují slabiny kandidátů a jejich skutečnou kvalitu. Jejich výsledky jsou často ovlivněny PR a politickým marketingem za velké peníze. A tak se může stát, že krásné ovoce navenek, v pěkném obalu může být uvnitř dost shnilé. To se často ukáže až v závěru kampaně.
Čím vy se odlišujete od Babiše, Pavla a Nerudové?
Od začátku kampaně říkám, že jsem nezávislý kandidát, za kterým nestojí žádné zájmové skupiny, klientelistické sítě ani právní kanceláře. Už před pěti lety mi vadilo, že za Milošem Zemanem je lobby v podobě pana Nejedlého, napojení na Moskvu atd. Z volby prezidenta se stalo přetlačování mezi různými oligarchy či progresivními miliardáři. To demokracii jako takové neprospívá, lidé ztrácejí důvěru. Soukromý zájem, ať už Babišův nebo někoho jiného, převládá nad veřejným. Tahle ztráta důvěry vede k tomu, že stále více lidí si umí představit žít pod nějakou formou vlády pevné ruky. To ale může vést k nástupu diktatury.
Můžete uvést příklad, kde se děje to, co popisujete?
Exekuce. Podívejte se, jak v České republice bujel exekuční byznys, obchodování s chudobou. Na jedné straně byly obrovské odměny pro exekutory a advokáty přesto, že Ústavní soud konstatoval, že jsou neadekvátní. Nebo notýsek pana Faltýnka, ve kterém jsme četli rozdělování exekučních kšeftů spojených s politickou korupcí. A na straně druhé stáli lidé, kteří dlužili deset korun, měli bagatelní pohledávku a systém z nich poté dostal třeba 27 tisíc. To jsou věci, které v lidech vzbuzují pocit nespravedlnosti. Oprávněně. Tím spíš, když jsou v tom zapojeni politici. Budoucí prezident musí být naprosto nezávislý a tohle musí řešit věrohodně a autenticky.
To je tedy politika, kterou si nikdo nemůže koupit, což je jedno z nejvýraznějších hesel vaší kampaně?
Ano. Znamená to, že jste nezávislý na velkých sumách peněz, které jdou do kampaní. Nikomu nic nedlužíte. Pokud někdo tvrdí, že je naivní ten, kdo si myslí, že udělá kampaň za malé peníze, tak je to naopak. Mnohem naivnější je člověk, který říká, že když dostane velké peníze na kampaň, tak zůstane nezávislý. Podle mého přesvědčení je lepší peníze ze soukromého sektoru odmítnout a nezávisle bojovat.
Omlouvám se, ale není spíš naivní přemýšlet o politice bez marketingu? Na ten ale potřebujete finanční prostředky.
Není. Existují země, kde jsou pravidla nastavená tak, aby běžný občan, který chce mít také vliv na politiku, netahal za kratší provaz. Třeba Francie. Tam je regulována billboardová politická reklama. Nemůže se tedy stát, že přijde miliardář a oblepí celou zemi svým kandidátem. Musíme mít snahu o vyrovnávání šancí. K tomu by měla sloužit i veřejnoprávní média, měla by dávat všem stejný prostor. Ano, u nás je to lepší než před patnácti lety, kdy neexistovala žádná regulace. Ale stále to ani zdaleka není ideální.
Dobře, ale pak si stejný miliardář může koupit volební průzkum a…
Přesně tak! To je další věc. Myslím, že je to také Francie, kde je zákaz zveřejňování průzkumů, aby nedocházelo k ovlivňování veřejného mínění v tom smyslu, že nakonec jdete volit toho, kdo “má šanci”. Když vidíte, že má nějaká strana 4 %, tak přesto, že je vám sympatická, jí hlas nehodíte. Podle průzkumu se nedostane do parlamentu. Ale když už má procent šest, jdete do toho. Podobně to funguje i v prezidentské volbě. Položme si otázku, proč by měli mít miliardáři větší možnost ovlivňovat politiku než třeba učitelé, řemeslníci nebo živnostníci? Měli bychom se snažit o to, aby se demokracie nevzdalovala lidem.
Umíte si něco podobného představit u nás?
Nechceme-li, aby se společnost radikalizovala, měli bychom se o to snažit. Téma kultivace politické kultury a posílení občanů je ústředním motivem mojí kampaně. Ono se totiž ukazuje, že ten politický marketing dokáže udělat z podvodníka poctivce. Tomu samozřejmě nikdy nezabráníme, ale hledat cesty, jak nastavovat pravidla, aby velké prachy nekazily politiku, je na místě. V Senátu zatím taková debata možná nebyla. Ale prezident má velkou možnost tyto problémy otevřít. Prezident je u nás hodně slyšet, takže když věci pojmenuje pravými jmény, nemůže to politická scéna jen tak ignorovat.
Vy už jste zmínil nezávislost. Ale může si prezident takový "luxus" dovolit?
Díky přímé volbě ano. Dokonce bychom to na něm měli vyžadovat. Prezident by měl mít nadhled nad běžným parlamentním životem, aby mohl měřit všem stejně. Viděli jsme v minulosti, kolik napětí vznikalo, když Miloš Zeman přišel z ČSSD. Sám ji poté ničil, protože tam měl nějaké nevyřízené účty. Stejně i prezident Klaus, který se také tvrdě opíral do vlastní strany. Prezident by měl být prvkem stability, takže by neměl jít někomu tak říkajíc zaujatě po krku jen proto, že je z jednoho nebo druhého tábora. Proto jsem přesvědčen, že má smysl mít nadstranického a nezávislého prezidenta, který nemá svázané ruce.
KAM DÁL: Zemanova vláda nemá žádná pozitiva, svou šanci prezident promarnil. Neudělal nic ani pro své voliče.
