Mělník je městem, které se nachází v Polabské nížině nad soutokem dvou řek, Vltavy a Labe. Má hluboké historické kořeny, titul královského věnného města a proslavilo se díky pěstování vinné révy.
Středověký Mělník
V 9. století se začaly objevovat první zmínky o osídlení této oblasti kmenem Pšovanů. Dodnes je zachováno v názvu potoka Pšov a městské části Pšovka. Na místě dřevěného hradu Pšov koncem 10. století postavili románský kamenný hrad Mělník, z něhož se postupem času stal dnešní zámek. Název Mělník je původní slovanské pojmenování pro kopec z mělnících se hornin křídového útvaru.
Stejnojmenné město začalo vznikat ve 13 století z podhradí a později z trhové osady. První zmínka, kde se Mělník považoval za město, se objevila v listině Přemysla Otakara II. z listopadu 1274.
O století později ho Karel IV. Prohlásil natrvalo královským věnným městem a také přivézt z Burgundska a ze Champagne dovézt vinnou révu, čímž zvelebil mělnické vinařství.
Úpadek města
Mělník se rozrůstal až do konce 15. století. Městu se v hospodářství dařilo zejména za vlády Jiřího z Poděbrad. Jenže následovala stagnace a úpadek. V roce 1547 situaci ve městě zhoršil hlavně potlačený protihabsburský odboj českých měst. Městu byl zabaven veškerý majetek, dostalo citelnou finanční pokutu, zrušily se cechy a byl zde dosazen císařský rychtář. To vše měl na svědomí císař Ferdinand I. Habsburský.
Velkou ránu městu dala třicetiletá válka (1618 - 1638), ke které patřily časté pobyty vojsk, okupace Švédy, drancování, požáry i mor. Město se vylidnilo i díky odchodu řemeslníků a vinařů do emigrace. V průběhu 17. a 18. století město sužovaly požáry, morové epidemie, selská povstání a neúrodné roky.
Od konce 18. století Mělník byl součástí zemědělského zázemí pro pražskou provincii a vedl tudy dálkový obchod a export. Průmyslová revoluce se ho dotkla jen málo a veškeré továrny tu vznikali pouze v souvislosti s rozvojem zemědělství. K městskému životu patřily trhy, jarmarky, živnosti a řemesla a tradiční vinaření.
Od roku 1850 se stal Mělník sídlem okresních úřadů. Poté, co padl Bachův absolutismus, se na Mělníku začala rozvíjet aktivita řady kulturních a společenských organizací jako byl například Spolek hasičů, Sokol, Klub českých turistů či Zpěvácký spolek a začal zde vycházet první místní týdeník.
Následný vzestup
V 19. století byl zaznamenán nový vzestup města. Na konci tohoto století se na Mělníku rychle rozvíjely pozemní komunikace. Od 1894 se začal ve městě používat telefon s telegrafem. Začaly tu vznikat i díky novému způsobu podnikání první peněžní ústavy.
Ještě v druhé polovině 19. století na Mělníku stále vítězilo zemědělství. V roce 1868 na Mělníku byl postaven první cukrovar. V této době zde také začaly vznikat nové školy. Vinařská škola (1881) například byla první svého druhu v Čechách. Vznikla tu i košíkářská škola a v roce 1910 ještě gymnázium. Potom přišla 1. světová válka, která zabrzdila vývoj.
V letech 1918 - 1938, za První republiky, město Mělník procházelo velkou výstavbou domů (okresní úřad, pošta, kulturní dům), budování komunikací (železnice, most přes Labe, vodní kanál) a kanalizací. Prováděla se zde elektrifikace.
Od roku 1933 se začala dodržovat pravidelně slavnost vinobraní, přestože za léta, co se koná, změnila svou podobu. V roce 1968 po srpnové okupaci se vinobraní výjimečně nekonalo.
Část mělnického okresu se za druhé světové války dostala do sousedství Říše. Konec války Mělničtí spolu se sovětskými a polskými vojáky a partyzány oslavili až 13. května 1945.
Za socialismu se zvýšil počet mělnických obyvatel z dvanácti na dvacet tisíc, rozrostl se zde průmysl a infrastruktura. Začala tu vznikat sídliště. Nárůst výroby ve městě a v okolní krajině měl za následek zhoršení životního prostředí.
zdroj: http://www.melnik.cz/historie-mesta-melnika/ds-1070
