Vzpomínkové akce v Mělníku u pomníku Pocta Janu Palachovi v Jungmannových sadech se dnes zúčastnily desítky lidí. "Rozhodně se nedá vytěsnit to, že 50 let po odvážném činu Jana Palacha, který samozřejmě stál proti smyšlenkám, které přinášeli do České republiky ruští komunisté a které přebírali také čeští komunisté, se současná vláda opírá o komunistickou stranu, jejíž představitelé jsou mistři relativizace hodnot, slov a činů," řekl Kupka. Dodal, že kvůli svému pohodlí lidé odmítají přesně a přísně rozlišovat mezi pravdou a lží.
Lidé postupně rezignovali
Půlstoletí od Palachova sebeupálení si v Mělníku připomněl například místopředseda Senátu Jiří Růžička (TOP+STAN), poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD), poslanec a krajský zastupitel Martin Kupka (ODS), francouzský velvyslanec v České republice Roland Galharague nebo mělnický starosta Ctirad Mikeš (Mé město).
Růžička vzpomínal na uvolnění v 60. letech a následnou nemilosrdnou deziluzi po vpádu vojsk Varšavské smlouvy. "Nemohli jsme uvěřit napadení naší země vojsky Varšavské smlouvy, a možná i proto jsme byli plni touhy a odhodlání za svoji zem klidně i bojovat. Nadšení a odhodlání celé země v té době bylo z dnešního pohledu až neuvěřitelné," řekl. "Lidé se postupně stáhli, začali mít strach, uzavřeli se, rezignovali. A právě to bylo motivem zoufalého, ale i statečného činu Jana Palacha. Snaha vyburcovat společnost, nedat se, bojovat byla silnější než strach ze smrti," dodal.
Mělnický starosta Ctirad Mikeš připomněl další oběti, které se inspirovaly Palachovým činem. Mezi ně patřil Jan Zajíc, který se upálil 25. února 1969 a je označován za takzvanou druhou živou pochodeň.
Pietní akce byly i jinde
Jan Palach navštěvoval v letech 1963 až 1966 gymnázium v Mělníku, v 60. letech fungovalo podle sovětského vzoru jako střední všeobecná vzdělávací škola. Nedlouho po pádu komunismu, už v roce 1990 bylo přejmenováno na Gymnázium Jana Palacha. Naproti gymnáziu se nachází Palachův pomník, jehož autorem je maďarský sochař Andás Beck. Umístěna sem byla v roce 2009, letošní vzpomínková akce je tak v pořadí jedenáctá.
Pietní akce se ale dnes konaly i jinde v republice. Desítky lidí se sešly k uctění Palachovy památky na jihlavském Masarykově náměstí. Květinu s trikolorou u památníku Evžena Plocka, který obdobný protest vyjádřil o tři měsíce později v Jihlavě, položili zástupci města i primátorka Karolína Koubová. To, že ani Palachova oběť neotevřela lidem oči, označila za jednu z největších vin českého národa.
Palacha připomíná i výstava ve foyer zlínského divadla "Jan Palach ´69", která vznikla ve spolupráci Filosofické fakulty UK v Praze, Národního muzea a Ústavu pro studium totalitních režimů. Tvoří ji 20 bannerů s archivními materiály a dobovými dokumenty. Potrvá do 8. února. Půlstoletí od Palachova upálení si odpoledne připomínají i lidé v Uherském Hradišti.
Vznikl Palachův pomník
Ve Zlíně uctí jeho památku i v sobotu, kdy uplyne 50 let ode dne, kdy těžce popálený mladík zemřel v nemocnici. Na Gahurově prospektu v centru krajského města budou lidé zapalovat svíčky a vytvoří světelný řetěz dlouhý několik stovek metrů.
V hudebně základní školy v Ostravici na Frýdecko-Místecku je součástí tamní vzpomínkové akce promítání filmu Jan Palach. Na vrcholu beskydské hory Smrk v katastru obce za minulého režimu spontánně vznikl Palachův pomník. Obec chce nyní na mohylu umístit novou pamětní desku.
Student Jan Palach se v lednu 1969 upálil na protest proti tomu, jak rychle lidé rezignovali na jakýkoli odpor proti okupaci země vojsky Varšavské smlouvy.
