Markéta Pekarová Adamová: Mezi týráním lidí a zvířat je jasná souvislost

Předsedkyně TOP 09 Markéta Adamová Pekarová věří, že zákon, zakazující klecový chov slepic, poslanci nakonec schválí
Zobrazit fotogalerii (3)
 

V Poslanecké sněmovně se nyní diskutuje o zákonu, který by mohl zakázat klecový chov slepic. Co se stane, pokud projde a bude schválen? Jak se nové normy promítnou do zemědělského podnikání a jak se lepší podmínky pro slepice odrazí v ceně vajec? O tom jsme hovořili se spolupředkladatelkou návrhu, předsedkyní TOP 09 Markétou Pekarovou Adamovou.

Paní předsedkyně, vaše strana, tedy TOP 09, se nyní snaží prosadit zákaz klecových chovů slepic, což je poměrně velmi sledované téma. Víme tedy, že zatím například v zemědělském výboru podporu nezískal. Jak budete pokračovat dál?
Návrh nebyl přijat ve výboru pro zemědělství, ale ve výboru pro životní prostředí naopak - byť těsně - podporu získal. Nyní bude standardně postupovat dále, bude se o něm znovu jednat a bude další příležitost k předkládání pozměňovacích návrhů. Na to jsme připraveni. O přijetí nebo nepřijetí uvedených pozměňovacích návrhů se potom rozhodne až ve finálním třetím čtení ve Sněmovně.

Jak vnímáte podporu z ostatních stran?
Mohu-li soudit, tak podle jednání výborů, na kterých byly tyto pozměňovací návrhy předkládány, podporu - kromě hnutí ANO - máme. Dokonce i některé strany, které tradičně nechtějí do této oblasti zasahovat a jakkoliv regulovat chov zvířat, jako je například ODS, tak k tomuto konkrétnímu zákazu klecových chovů se vyjadřují kladně.

Proti tedy stojí jen hnutí ANO?
Jsem spolupředkladatelkou návrhu, jsme ze čtyř různých stran a původně zde figuroval i poslanec za hnutí ANO pan Schiller, který se z těchto jednání nakonec stáhl. Je samozřejmě otázkou proč, ale je jen na něm, aby si takové rozhodnutí obhájil. Zdá se ale, že se hnutí ANO zkrátka rozhodlo v této oblasti neangažovat.

Jakou roli v tom hrají podniky pana premiéra?
Zřejmě naprosto klíčovou. Na druhou stranu pan Babiš patrně poté podlehl tlaku, který byl ze strany veřejnosti. Evidentně již přehodnocuje svoje názory tak, jak to ale u něj bývá obvyklé. Pan premiér málokdy umí udržet jedno stanovisko a být v něm konzistentní.

Nejde tedy ze strany TOP 09 v podstatě o součást politické hry právě proti premiérovi?
Ne, rozhodně ne. Nám nejde v tomto směru o podnikání jednoho jediného člověka - ostatně není sám, kdo v republice velkochovy slepic provozuje. Jde nám o tuto záležitost jako takovou z hlediska spotřebitelů a zvířat, která v klecích skutečně nepřiměřeně trpí, jak ukazují různé záběry, kde zvířata i umírají a za celý svůj život nevidí denní světlo. Takové podmínky jsou z pohledu welfare zvířat zkrátka nepřijatelné a neměly by vyhovovat ani zákazníkům. Všichni přece rádi využijeme příležitosti koupit si třeba od známých domácí vajíčka. Každý, kdo takto přistupuje ke spotřebě a chce jíst kvalitně, měl by dnes jednoznačně sledovat, jaká vejce kupuje. Právě ta z klecového chovu jsou prokazatelně nejméně kvalitní.

Pokud by to prošlo, byl by zakázaný klecový chov, slepice i zákazníci jistě zajásají, ale co zemědělci? Nebudou to pro ně neúměrné velké náklady, vždyť dnes se v klecích chová přes 83 procent všech nosnic?
Změny jsou plánované od roku 2027, takže je tam dostatečně dlouhá doba pro to, aby se mohli zemědělci novým podmínkám a legislativě přizpůsobit. Tento termín byl navíc záměrně stanoven i s ohledem na to, že v té době budou končit současné klecové systémy, které mají určitou délku životnosti. Zemědělci by právě v té době tedy i bez nových zákonů museli přistoupit k obnově technologií. Nebude to tedy pro ně tak velká a náhlá investice, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Nové technologie i další vybavení by nebylo zadarmo. Máte představu, jak by se tato povinnost promítla do ceny vajec? Nemohou skokově zdražit?
Není to úplně stoprocentně možné říci, ale podle zkušeností ze zemí, kde k takovému opatření přistoupili již v minulosti, se zdá, že by nemělo dojít k výraznému navýšení ceny vajec. Důkazem je třeba sousední Německo. Je to také otázka tlaku, kterou jako spotřebitelé na produkci vajec klademe.

Vidíte prosazení tohoto zákona optimisticky?
Myslím si, že zájem veřejnosti, který o toto téma má velký, přiměje nakonec i hnutí ANO k přehodnocení svého stanoviska. Uvidíme, jak se finálně rozhodne. Můžeme ale soudit z podobné situace. Ta nastala u zákona, který již Sněmovnou prošel a týká se trestů za týrání zvířat a také trestů za provozování tak zvaných množíren. Tam také sice původně několik hlasů ve Sněmovně chybělo a klíčovým hráčem v hlasování bylo právě hnutí ANO, ale nakonec poté, kdy se nám podařily v Senátu prosadit změny tak, aby byl zákon opravdu účinný, prošel i ve Sněmovně poměrně přesvědčivou většinou. Tady se tedy ukazuje, že pokud je zájem veřejnosti o dané téma opravdu velký a hnutí ANO cítí, že by šlo proti lidem a jejich zájmu, tak nakonec svoje stanovisko změní.

Jde tedy o to, aby se lidé o politiku zajímali a pak mají možnost ji také ovlivnit?
Určitě, pokud vyjádří svůj názor, tak například právě hnutí ANO to může hodně ovlivnit. Máme například informace z výzkumů veřejného mínění, že více jak 70 % lidí tuto změnu podporuje a už i některé samotné supermarkety se dobrovolně zavázaly, že nebudou odebírat vejce z klecových chovů.
Diskutovaný zákaz tedy přichází spíše jen kvůli zbytku trhu, který jde do tak zvané finální produkce. To jsou provozy, kde se vejce zpracovávají na další produkty, které je obsahují, jako jsou například cukrářské výrobky, ale i mnohé další. Nejde tedy jen o vejce, která si kupujeme domů, ale i o ta, která jsou obsažena v prodávaných výrobcích. Je vidět, že poptávka veřejnosti může ovlivnit i chování řetězců.

Jsem schopná pochopit, že je někdo proti zrušení klecových chovů řekněme z pohledu podnikatelského. Jaké ale mohly být argumenty proti zavedení již zmiňovaných vyšších trestů za týrání zvířat?
Nejčastější argument, který byl v debatách zmiňován, směřoval k doměnce, že vyšší sazby budou nepoměrné k trestním sazbám za týrání lidí. To bylo ale velmi často od samého začátku používáno demagogicky až nepravdivě, protože byly srovnávány sazby za úmyslné a neúmyslné trestné činy. Navíc chci odmítnout, že by toto zvýšení trestních sazeb bylo tak razantní. Původní návrh sice razantnější byl, ale finální kompromisní verze znamená zvýšení sazeb jen o rok.

Co to bude tedy v praxi znamenat?
Podle všech právníků, soudců a dalších, kteří se touto problematikou zabývají a jsou na ni specializovaní, je nyní problém uložit nepodmíněný trest odnění svobody člověku, který zvíře týral nebo ho dokonce až usmrtil. Přistupuje se k podmíněným trestům, což znamená, že takový člověk si cestou od soudu může koupit jiné zvíře a to týrat dále. Proto je nyní nově stanoven i další trest pro takové lidi, a to je zákaz chovu zvířat. Stejně tak se změny týkají množíren, kde jsou zvířata držena ve velmi krutých podmínkách.

Je pro vás, jako stranu, i vás osobně tedy prosazení tohoto zákona zásadní?
V jedné z debat zaznělo, že jde o změnu, která zapadá do ochrany životního prostředí, ale já bych chtěla podotknout, že my vidíme velkou souvislost mezi týráním zvířat a týráním lidí. Pokud je někdo tyran, který je schopen ubližovat zvířatům, určitě jde o patologii. Jak prokazují studie, takoví lidé většinou dříve nebo později přistoupí i k týrání lidí. Jde tedy o jakýsi předstupeň toho, že se takoví lidí dopouští například domácího násilí na vlastní rodině. A to je zásadní úhel pohledu, který je třeba zdůraznit. Pro mě tedy nejde jen o ochranu přírody, ale také o prevenci patologického jednání, které se může obrátit proti člověku. I proto jsme tento zákon tak důsledně prosazovali a jsme rádi, že se to podařilo.

Příroda je pro člověka zásadní, proto by i chovy zvířat včetně hmyzu měly být odpovídající.