Návrh s pracovním názvem "manželství pro všechny" rezonuje českou politickou scénou dlouhé roky. A bývá pravidelně oprašován před každými volbami. „Ministr Jurečka toto téma otevřel několikrát, rád mluvil o manželství, ale ne pro všechny. Vzpomeňme, že jeho prohlášení bylo právě jedním z mála chybných kroků, které SPOLU udělalo před loňskými podzimními volbami. V ODS jsou někteří dlouhodobě konzervativní a s Jurečkovým postojem se ztotožňují. Piráti to téma zvedají, stojí si za ním, ale ve vládě až tak moc neprosadí. Topka o tom mluví, ale vlastně je liknavá, a to je jim teď vyčítáno i voliči. Když totiž měli "manželství pro všechny" prosadit do volebního programu, byli ticho,“ říká k tématu politolog Jan Charvát.
Reagovalo 21 tisíc uživatelů a výsledek zní:
přes 75 % lidí hlasovalo ano
přes 15 % lidí řeklo "je mi to jedno"
necelých 10 % osob bylo proti
Odpůrci rovnoprávnosti tvrdí, že "hájí" statut tradiční rodiny, která je základem státu, tvoří ji muž a žena s posláním zplodit potomka. Ale co páry, které děti nechtějí? A co páry, které děti mít nemohou? Mají snad také patřit k občanům druhé kategorie?
Děti poškozené rodiči stejného pohlaví?
S tématem manželství pro všechny úzce souvisí i možnost počít dítě metodou umělého oplodnění. I to je ovšem pro zastánce tradičních hodnot zcela nepřijatelné. Pak je ale na stole další otázka - proč homosexuální partneři nemohou počít dítě s pomocí moderních technologií, zato heterosexuální páry ano? Proč jedna skupina lidí má to právo mít a druhá ne? Kdo to má rozhodnout, nařídit a proč? Žádná světová studie totiž neprokázala, že by snad měla výchova dětí ve stejnopohlavní rodině negativní vliv na jejich vývoj.
Škodí dětem výchova dvěma rodiči stejného pohlaví nebo jim škodí výchova jakýmikoliv rodiči, kteří o ně nejeví zájem, nedávají jim lásku a bezpečný domov? Pokud se na věc podíváme nezaujatě, uznáme, že dítě poškodí mnohem více nezájem než láska. Organizace Aliance pro rodinu ráda prezentuje na svých seancích názor jedné americké ženy, která si založila kariéru na tom, že ji poškodilo vyrůstání v duhové rodině se dvěma matkami. Ano, přiznejme této dámě právo na to, že se jí v rodině nemuselo žít dobře, a nese si i celoživotní traumata. Ale rozhodně nemůže být považována za jasný příklad toho, že děti v homosexuálních rodinách žijí v nezdravém prostředí. Příkladem opaku budiž finská premiérka, kterou vychovávaly dvě matky a vyrostla z ní heterosexuální žena se skvělou kariérou a zdravým nastavením společenských hodnot.
Politolog Charvát to vidí jasně: „Rodiny neohrožuje homosexuál odvedle, rodiny ohrožují zcela jiné faktory. Třeba nedostatek školek, fakt, že si matky nemohou brát částečné úvazky, protože se u nás tyto formy zaměstnávání nepodporují. Tohle se týká většiny běžných lidí. Oni nepůjdou demonstrovat kvůli uzákonění, že se někdo smí vzít, že se jeho svazek má jmenovat manželství a má mít stejná práva. Když ovšem řeknete, že zdražíte pivo o 50 %, budou demonstrovat možná druhý den a lidé budou zapalovat ministerstva. Ale kvůli manželství homosexuálů určitě ne.“
Jochová u Jurečky? Jasný přešlap
Přitom vliv aktivistů, které u nás zastupuje třeba paní Jochová z Aliance pro rodinu, v posledních letech roste. Stejně jako anipotratová lobby, i ta antiLGBT+ začíná být hodně slyšet. Je to důsledek krize církví a náboženských spolků po celém světě a právě cesta vymezování se proti "módním životním trendům" začíná přinášet ovoce. Paní Jochové se povedlo dostat do přízně Mariana Jurečky z KDU-ČSL a ten si její Alianci pro rodinu vzal dokonce jako poradní orgán na ministerstvo sociálních věcí. „Problém je, že v takové situaci by bylo fér, aby na ministerstvu seděl jak zástupce Aliance pro rodinu, tak i zástupce organizace Jsme fér. Ale tak to bohužel není,“ připomíná politolog Jan Charvát.
Diskriminační exhibice ve Sněmovně
Obě protistrany "manželství pro všechny" mají na své názory právo, avšak v 21. století by mělo platit, že všichni lidé světa mají stejná práva. Bez ohledu na jejich odlišnosti třeba právě v názorech. „Jsou země, které to přijaly před dvaceti lety, třeba Holandsko. Španělsko před lety také, a to je katolická země s tak obrovskou tradicí. Přijaly to, nemají s tím problém a ty země se nepropadly do jámy lvové. Nespálily je plameny pekelné,“ připomíná světový trend politolog Charvát.
Politická reprezentace země, která chce být pevně zakotvena na "západ", by tedy neměla ani připustit nedůstojnou a diskriminační debatu o tom, zda někdo smí nebo nesmí vstoupit do manželství nebo mít dítě. Právě tyto exhibice na téma, že jeden člověk je víc než druhý, dohromady s expresivními projevy třeba na půdě Sněmovy, totiž mají velký vliv i na dospívající teenagery. Někteří z nich možná právě řeší vlastní identitu, hledají sami sebe. A pro jejich psychiku není nijak přínosné, když od ječícího zastánce "tradic" slyší, že nejsou normální jen proto, že cítí náklonnost ke stejnému pohlaví.
A toto by si měli politici, kteří se v těchto dnech opět tradičně pasují do role Bohů, uvědomit. Oni nejsou Bohové, mají jen mandát spravovat stát. Ne životy jednotlivých lidí, ale celé společnosti. A ta i podle mnoha výzkumů volá po tom, abychom si byli všichni rovni. Potvrzuje to i politolog Jan Charvát: „Bavíme se o tom, že to jsou iluzorní politické války, které občany vlastně vůbec nezajímají. Většina lidí v tom má jasno - manželství pro všechny se jich nijak nedotkne, klidně řeknou, ať se berou. My u nás přece nemáme náboženské sňatky, my se ve valné většině nebereme v kostele. U nás je to náboženské odvolávání na tradice opravdu úplně mimo. Ten zákon se týká pár lidí a ti, kteří o jejich životech rozhodují, těch se to osobně vůbec netýká.“
Zdroj: twitter.com
KAM DÁL: Aby vaše výlety po českých památkách neskončily fiaskem. Co si předem zjistit a na co si dát pozor?
