Loď zakotvená v Chorvatsku je snem mnoha Čechů. Jenže loď není zadarmo – a její provoz už vůbec ne. Každý rok musí majitel zaplatit nejen poplatek za parkování a známku pro plavbu, ale i „boravičnou taxu“ neboli poplatek za každé lůžko. Tyto položky se zdražují pravidelně každý rok, takže u středně velké lodi s délkou 14 metrů již musíte počítat s částkou kolem 6 tisíc eur. A to jste ještě nevypluli.
Mražené chobotnice z „Lidlu“ za tisíc korun opravdu nechceš
„Letošní zkušenost z oblasti plavby mezi ostrovy Hvar, Vis a Korčula byla docela tristní“ říká postarší majitel plachetnice Michal Berger. Svou plachetnici kotví v Chorvatsku už třináct let, může tedy porovnávat a letošní rok je pro něj opravdu smutný. „Máme s mnoha místními lidmi velmi dobré vztahy, známe se řadu let, ale mám pocit, že nějak nepochopili, jak svět funguje,“ říká zkušený jachtař. „Chtít v restauraci 40 eur za mražené chobotnice koupené v nedaleké samoobsluze a 12 eur za sklenici krabicového vína přelitého do karafy, aby vypadalo jako domácí, to už není ani o penězích, ale o tom, že člověk nechce být za hlupáka“.
Jsou výjimky, ale…….
Na druhé straně jsou restaurace, kde zůstaly ceny stejné jako v loňské sezóně, takže je třeba vše pečlivě sledovat a nenechat se napálit. Otázkou je, zda máte na něco podobného o dovolené náladu. Stejně tak je to s kotvením.
Poplatky za spaní v zátoce na bóji se pohybují od 30 do 80 eur za jednu noc. OK, moře je tu krásné, ale chtít podobné ceny i v zátokách, kde se na dně válí pneumatiky, zbytky nábytku a plechovky od piva? Ono to prostě vypadá, že místním nedochází, že chtít v restauraci za jídlo stejně jako v St. Tropez, a přitom mít záchody s vyraženým futrem a odhalenými elektrickými dráty, kde se bojíte umýt ruce, prostě nejde.
Přeplněné Chorvatsko, zatím
Je pravda, že moře v Chorvatsku je v sezóně přeplněné a sami Chorvaté se netají tím, že lodí je dost. Není tedy zřejmě důvodu, proč to „cenově nezkusit“ a čekat, zda jim to u turistů projde.
Měli by ale přemýšlet o tom, že 90 procent lodí v sezóně jsou lodi půjčené. Juchající „posádky“ s dovezeným alkoholem a hlasitými „duc duc“ večírky se mohou snadno přesunout jinam. Nemusejí ani zvedat kotvy, jen si koupí letenku jinam, případně zadají do navigace jiný stát. Obchodní politika Chorvatů a nesmyslné ceny vyhánějí pryč skutečné námořníky a lidi, kteří jsou s mořem bytostně spjatí.
Sbohem a šáteček
„Znám mnoho lidí, kteří své lodě přesouvají jinam, a další to plánují,“ říká kapitán Berger. „Černá hora, Řecko, Itálie nebo třeba i Albánie. Je jasné, že každá země má své plusy a minusy, ale vyžadovat monacké ceny za balkánské služby prostě nejde. Mimochodem, teď jsme se vrátili z jedné z restaurací na jižní straně ostrova Hvar a tam nabízejí láhev šampaňského Dom Perignon za 480 eur. Takže tam to Monaco už vlastně překonali.“
Zdroj: autorský článek
