Jak se jako lékař díváte na téměř úplné rozvolnění opatření kvůli pandemii koronaviru? Nemělo se to dít postupně?
To je nyní velmi diskutovaná otázka… Osobně jsem toho názoru, že samotné rozvolnění preventivních opatření špatným krokem nebylo – z mnoha důvodů není možné udržet dlouhodobě tak přísná opatření, která panovala v době nouzového stavu. A rozvolnění nebylo skokové, dělo se v několika etapách. Co mi vadilo, byla nelogičnost některých kroků, které pak u lidí vyvolávaly zmatky a pochybnosti o jejich účelnosti. Mám na mysli třeba rychlé a téměř neomezené otevření hobbymarketů oproti jiným sektorům, které byly dlouho striktně omezeny, jako třeba menší venkovní kulturní či sportovní akce nebo účast na bohoslužbách. To řada lidí oprávněně kritizovala.
Přesto mi přijde, že to jde ode zdi ke zdi. Napřed úplné zastavení ekonomiky, nyní během několika málo dní je zase povoleno téměř vše...
Jak už jsem zmínil, uvolňování se dělo v několika etapách, trvalo více než měsíc, v té rychlosti uvolnění problém nevidím – koneckonců podobně postupovaly i v okolní státy. Jen si myslím, že vláda podcenila fakt, že v ČR proběhla první vlna nákazy COVID 19 mírně a v důsledku toho lidé velmi rychle zapomněli na opatrnost a důsledné dodržování hygienických opatření. Tady bylo a stále je na místě, aby Ministerstvo zdravotnictví více apelovalo na veřejnost, a hlavně musí být vyjádření směrem k lidem bez rozporů, kterých jsme často svědky. Zvláště nešťastná byla opakovaně protichůdná vyjádření pana ministra Vojtěcha, jindy slovní přestřelky pánů Maďara a Prymuly.
- od října 2013 poslanec
- od roku 2012 zastupitel Kraje Vysočina
- dlouholetý zastupitel města Třešti a člen KDU-ČSL
- od roku 2000 působí v Nemocnici Havlíčkův Brod, od roku 2012 je primářem oddělení Centrální operační sály a centrální sterilizace
- je ženatý a má čtyři děti
Jaký problém je podle vás nejzásadnější dnes?
Nefungující chytrá karanténa, kterou vláda zaštítila svůj postup uvolnění ochranných opatření. Stále také zoufale chybí plán testování potenciálně nakažených včetně sítě odběrových center a laboratoří. Jakmile se někde objeví větší ložisko nákazy, tak vázne dohledání kontaktů i rychlost testování. To se nám může při eventuálním zhoršení epidemiologické situace hodně vymstít. Opakovaně jsem na to apeloval v rámci svého působení v Ústředním krizovém štábu i na jednání Sněmovny. Zatím se ale situace bohužel moc nezlepšila.
Jsou podle vás kroky vlády k oživení ekonomiky a záchraně živnostníků dostatečné?
Je spravedlivé přiznat, že takto komplikovanou ekonomickou situaci jsme v novodobé historii ČR nezažili, takže ani řešení není jednoduché, přesto jsem přesvědčen, že vláda měla firmám i OSVČ pomoci více. Například širším prominutím některých daňových povinností či plateb sociálního pojištění, a to i na delší časové období. To by zvláště malým firmám pomohlo nejvíce a může zachránit mnohé z nich před ukončením činnosti. Řada firem také potřebuje záruky na úvěry atd.
Vy jste velkým kritikem systému nákupu ochranných pomůcek. Co konkrétně bylo špatně a jak se to mělo dělat lépe?
Těch problémů v nákupech i distribuci ochranných pomůcek bylo více. Za prvé je stát začal nakupovat přes mnohé výzvy pozdě. Pana ministra jsem na to veřejně upozorňoval už koncem února a v prvých březnových dnech a nebyl jsem sám. Když už konečně vláda začala pomůcky nakupovat, tak už jich v celé Evropě byl nedostatek, a tak se vláda vrhla na nákupy v Číně, které včetně komplikované dopravy stály obrovské finanční částky. A za druhé fakt, že nákupy i distribuce probíhaly prostřednictvím dvou ministerstev, se ukázal jako problematický jak z hlediska nákupních cen, tak zejména v chaosu při distribuci směrem k nemocnicím, sociálním službám, ambulantním lékařům a dalším složkám. Navíc dohady o cenách, zda jedno či druhé ministerstvo nakupovalo za správné ceny…
...a lidé si zatím šili roušky sami.
Je to tak. Personál nemocnic či domovů důchodců byl zatím dlouho odkázán na roušky, které si lidé šili svépomocí, o respirátorech si mohli všichni vesměs nechat jen zdát. A to nemluvím o ignoraci českých firem, které nabízely pomoc v podobě alespoň určité kapacity výroby ochranných pomůcek, ale stát je nevyužil. Takže jednoznačně preferuji nákupy prostřednictvím jednoho ministerstva se Správou státních hmotných rezerv, nikoliv dvěma ministerstvy – další chaos si nemůžeme dovolit!
Je v pořádku obří schodek státního rozpočtu a plány vlády, jak s penězi naložit?
Ekonomické a sociální dopady pandemie COVID 19 jsou natolik hluboké, že rozumné navýšení schodku státního rozpočtu má své opodstatnění, proto jsme jako KDU-ČSL prvá dvě navýšení schodku státního rozpočtu podpořili - tedy celkově na 300 miliard korun. Věřili jsme, že vláda s nimi naloží ve prospěch všech občanů. Bohužel se ukázalo, že vláda nedokáže podrobně zdůvodnit, jak tyto peníze využije a kromě potřebných kroků je bohužel používá i na naprosto neodůvodnitelné výdaje. Například oddlužení fakultních nemocnic ve výši 7 miliard je v současné situaci neodůvodnitelné, protože příčiny tohoto stavu jsou dlouhodobé a rozhodně je nelze svést na koronavirovou krizi, podobně je tomu s některými evidentními předvolebními dárečky, které vláda rozdává, místo jasné podpory zaměstnanosti a investic, které budeme opravdu moc potřebovat.
Mluví se o druhé vlně COVID-19, která s největší pravděpodobností přijde. Jsme připraveni, máme jako země plán, jak budeme postupovat?
Bohužel jsem přesvědčen, že zatím dostatečně připraveni nejsme. Navzdory opakovaným žádostem nejen ze strany KDU-ČSL o aktualizaci pandemického plánu ČR, vytvoření plánu testování na COVID - 19 a zajištění dostatečné kapacity odběrových míst i laboratoří, zatím vláda ani jeden z těchto kroků fakticky nenaplnila. Pokud se tak nestane v nejbližších týdnech, pak se obávám, že v případě druhé vlny COVID - 19 budeme opět improvizovat, což považuji vůči českým občanům za nezodpovědné.
Může se znovu stát, že bude celá země paralyzována? To už by zřejmě byla ekonomická sebevražda...
Navzdory obavám o funkčnost tzv. chytré karantény pořád věřím, že Ministerstvo zdravotnictví i celá vláda v tomto směru učiní co nejdříve potřebné kroky, propojí se i s dalšími resorty- například s resortem obrany, aby systém testování, vyhledání a otestování potenciálních nakažených nakonec fungoval. Je to naprosto zásadní úkol, aby nemusela být opět aktivována celoplošná omezující opatření, která by drtila českou ekonomiku a vrhla by nás do ještě větších ekonomických problémů.
Vy jste v politice od roku 1998, kdy jste byl v Třešti zvolen zastupitelem, máte mnoho zkušeností s komunální i celostátní politikou. A také můžete srovnávat. Jak se tedy mění česká politika?
Nerad to říkám, ale nevidím v české společnosti zlepšení politické kultury, naopak - politika zhrubla a také v ní čím dál více chybí dlouhodobější vize. Většina současných politických subjektů i politiků samotných jde cestou krátkodobých cílů a mnohdy i populistických rozhodnutí s cílem získat přízeň voliče teď hned, stůj co stůj. To není z pohledu budoucnosti naší země příjemné zjištění a hlavně je to pro další osud ČR velmi rizikové.
Co říkáte na rozhodnutí pana Kalouska nekandidovat v příštích parlamentních volbách? Jak vůbec vnímáte jeho roli v české politice?
Uznávám politický rozhled, zkušenosti a znalosti Miroslava Kalouska, rozhodně patří mezi nejvýraznější osobnosti české politické scény po roce 1989. Jeho styl politiky mi osobně neimponuje, jeho osobnost a jeho zkušenosti však respektuji. A určitě bude Sněmovna bez jeho břitkých projevů nudnější…
Pan Kalousek svůj krok mimo jiné odůvodnil tím, že chce nechat prostor vzniku demokratického bloku nebo uskupení, které se postaví hnutí ANO a porazí ho. Je ale něco takového v dnešní konstelaci politiky možné?
To ukáže čas, myslím si ale, že politická situace je u nás nyní natolik komplikovaná, že spojení více subjektů s cílem vyhrát volby je logická úvaha, tím spíše, že ve sněmovních volbách volební systém menší subjekty poškozuje.
Proč byste se měl stát hejtmanem Vysočiny, co lidem nabízíte?
Přicházím se zkušenostmi, které jsem v dosavadním životě postupně sbíral jako lékař, ředitel nemocnice, primář i jako politik. Opravdu hodně mi dalo období, kdy jsem jako krizový manažer řešil v havlíčkobrodské nemocnici následky tzv. heparinových vražd. Naučil jsem se tím postavit se čelem k opravdu závažné krizové situaci, pak ihned následovalo období ekonomické recese, kdy jsme se museli v nemocnici vyrovnat se závažnými ekonomické problémy. Jsem rád, že jsme obě tyto těžké etapy zvládli. A ve Sněmovně jsem se naučil legislativní práci, komunikaci s ministerstvy atd., to vše je možné dobře zúročit ve vedení našeho kraje. Jsem také typ člověka, který vždy v první fázi hledá dohodu mezi lidmi, byť jsou v dané chvíli na opačné straně stolu a názorově jinde. Snažím se hledat rozumný kompromis, který je v politice nutný, ale umím se také postavit vůči nespravedlnosti a nešvarům všeho druhu.
Kdybyste měl současnému vedení Vysočiny něco vytknout a hlavně dát svá řešení, co by to bylo?
I když jsem opozičním krajským zastupitelem, tak nejprve současné vedení kraje ocením – vážím si toho, že náš kraj patří k ekonomicky stabilním, což nelze říci o všech krajích. A v nastupující ekonomické krizi toto bude velmi důležitým faktorem. Kde budu kritický, tak to je například oblast dopravy - ať už se týká zatím nedotaženého systému Veřejné dopravy Vysočiny, který byl spuštěn příliš pozdě a doposud vykazuje řadu nedostatků. Více aktivní mělo být v "letech hojnosti" vedení kraje také v rekonstrukcích silnic druhých a třetích tříd, byť zde je vina z hlediska financování i na státu, samy kraje nemohou všechny opravy pokrýt takzvaně ze svého. Obrovským problémem se ukazuje nedostatek zdravotnického personálu v nemocnicích a výrazně se zhoršuje situace v ambulantní péči – chybí praktičtí lékaři, zubaři atd. a i když kraj má jen omezené možnosti tento problém řešit, tak mohl a měl se touto zásadní věcí intenzivněji zabývat.
Jsou řešením například stipendia, které kraj poskytuje?
Jistě! Tady mohu jen dodat, že už před krajskými volbami 2016 jsem na jednání krajského zastupitelstva vyzýval vedení kraje, aby náš kraj zřídil institut stipendií pro mediky s cílem udržet je na Vysočině. Tehdy se na mne zástupci vedení kraje dívali s despektem, ale do půl roku pak po volbách stipendia zavedli, tak mohu mít radost, že hlas z opozice vedení kraje nakonec vyslyšelo.
Pokud byste byl zvolen hejtmanem, zůstal byste poslancem a pokračoval i v lékařské praxi?
Složil bych poslanecký mandát, naopak na kratší úvazek bych dál chtěl působit jako lékař a to z více důvodů. Tím nejzásadnějším je fakt, že povolání lékaře je pro mne velmi důležité, naplňuje mě, a proto jej nedokáži jej opustit. Snad to nebude znít namyšleně, když řeknu, že by to mrzelo i řadu mých pacientů. Navíc je to velmi dobrá zpětná vazba – pacienti se nám často svěřují nejen se zdravotními potížemi, ale často řeknou i to, co si myslí o fungování různých oblastí života a to je pro politika velmi důležité vědět. A třetí důvod je, že politikem je člověk na omezený časový úsek, během chvíle může politické působení skončit a je prozíravé si udržet kontakt ve své profesi, což u lékaře platí dvojnásob.
Jak jako lékař vnímáte neustále tanečky vlády, zda odměnit zdravotníky a další lidi, kteří byli během pandemie koronaviru v první linii?
Považuji tyto dohady za nedůstojné. Zdravotníkům vláda slibovala a posléze se ke svým slibům kromě ocenění záchranářů už moc nehlásila. Všichni chápeme, že finanční zdroje jsou omezené a zdravotníci pochopí, když ti v prvé linii dostanou největší finanční ocenění a ostatní odstupňovaně. Odměnu si ale zaslouží všichni zdravotníci, kteří v době prvé vlny chodili do práce.
Ještě se vrátím na Vysočinu – jedním z problémů kraje je fakt, že odcházejí vysokoškolsky vzdělaní lidé. Dá se tomu nějak zabránit?
Jedním ze zásadních důvodů tohoto stavu je, že řada vysokoškoláků nesežene na Vysočině odpovídající pracovní místo. A je to i o dostupnosti služeb, mladá generace chce trávit jinak volný čas než dříve. A k tomu mají mladí lidé z jejich pohledu lepší podmínky ve velkých městech. Z krátkodobého hlediska se tedy tomuto trendu zcela zabránit nedá, ale zatraktivněním pracovního trhu na Vysočině se dá tato nepříznivá tendence alespoň zmírnit.
Dalším zásadním problémem je kůrovec. Máte nějaký plán, jak byste jako hejtman v tomto boji postupoval?
Kůrovcová kalamita je pro Vysočinu z dlouhodobého hlediska černou můrou a opravdu velkým problémem. Je to obrovský zásah do nádherné krajiny a ekosystému našeho kraje, což s sebou nese řadu druhotných negativních jevů – mimo jiné zhoršuje i dostupnost vody, což je další, neméně závažný problém, jehož řešení nás čeká. Osobně jsem přesvědčen, že zásadní roli v boji proti kůrovci, resp. nyní hlavně k řešení jeho následků, musí plnit stát. I kraj ale určitě musí přispět svým dílem. Je nutné podporovat vlastníky lesů, a to zejména těch středních a malých, finančně, ale i dalšími prostředky, aby se podařilo v co nejkratší době obnovit lesní porosty. Zejména pro malé vlastníky, kteří jsou často důchodového věku, je to nesmírně těžký úkol. A tak osobně prosazuji jednak větší finanční podporu ze strany kraje na výsadbu nových porostů i jejich ochranu, protože vysázením stromků péče o nový les rozhodně nekončí. Malí vlastníci ale potřebují i větší pomoc s žádostmi o dotace, lidé se v možnostech, o co mohou žádat, často nevyznají a někteří mají i problém žádosti správně vyplnit. A v tomto by měl kraj nabízet ve větší míře poradenskou činnost. A důležité bude opravit i přístupové cesty k lesním pozemkům, které jsou poničeny těžkou technikou, v tomto by měl kraj spolupracovat jak s vlastníky, tak s obcemi.
Řadu obyvatel Vysočiny stále trápí nekvalitní připojení na internet. Není to v dnešní době už přeci jen velká chyba?
Období nouzového stavu kvůli koronaviru ukázala tento problém v plné nahotě. Řada lidí pracovala z domova, děti měly distanční výuku a v řadě obcí jim to dosavadní připojení k internetu neumožňovalo nebo s velkými problémy. Proto máme kvalitní internet jako lidovci za jedno z nejdůležitějších témat, které prosazujeme v nadcházejících krajských volbách – zajistit kvalitní internetové připojení do každé obce Kraje Vysočina.
Zásadním tématem je i doprava, na mnoha místech nekvalitní silnice druhých a třetích tříd, ale i nedostatečná veřejná doprava. Co by s tím udělal hejtman Vít Kaňkovský?
Pokud se týká projektu veřejné dopravy na Vysočině, tam chceme udělat zásadní krok a to je zřízení krajského koordinátora Veřejné dopravy Vysočiny. Ukazuje se totiž, že největším problémem tohoto projektu je špatná komunikace mezi Krajem, obcemi a dopravci. To je hlavní důvod, proč zatím není Veřejná doprava Vysočiny funkční ke spokojenosti všech a také není plně efektivní. Pokud se týká oprav silnic II. a III. tříd, tady není zdaleka v silách Kraje Vysočina všechny opravy financovat ze svého rozpočtu, tím spíše, že se blíží ekonomická krize. Náš kraj má navíc jednu z nejhustších sítí komunikací v rámci ČR. Vedení kraje musí ještě intenzivněji než doposud jednat s vládou a s Ministerstvem dopravy, nejlépe prostřednictvím Asociace krajů o dostatečných finančních prostředcích na rekonstrukce silnic ve správě kraje. A za sebe a za KDU-ČSL jsem i pro změnu v rozpočtovém určení daní, aby měly kraje na opravy více prostředků a nemusely o ně neustále prosit.
KAM DÁL: Čeká nás další krize, stát se málo věnuje bezpečnosti, říká bývalý policejní prezident Červíček.
