Vědci v otevřeném dopise vyvracejí údajných 12 mýtů o Šumavě a hájí nulové zásahy do území národního parku. Stát podporuje, nebo minimálně aktivně nevyvrací celou řádu mýtů, které o Šumavě panují.
"Ponechání lesů spontánnímu vývoji nepředstavuje pro lesní ekosystémy žádnou katastrofu. Lesy žily samy, bez zásahu a 'pomoci' člověka miliony let a jistě se bez lidské intervence obejdou i v budoucnu," píše se v dopise. Platforma sdružuje přes 20 akademiků z různých přírodovědeckých i dalších vysokých škol a jiných institucí.
Jak to se Šumavou bude?
"Oněch mytických 20 000 hektarů je prostě rozloha ploch, kde na leteckém snímku najdeme mrtvé stromy, což znamená souše nebo holiny po kácení. Vše buď s přirozenou obnovou nebo po umělé výsadbě. Připisovat vše pouze kůrovci či zvýšení rozlohy bezzásahových ploch v roce 2007, když jsou zde počítány mrtvé stromy již od roku 1991 a všechny stromy vyvrácené větrem, je mediální manipulací," uvedli za platformu vědci Jakub Hruška a Pavel Kindlmann.
V roce 2007 zasáhl Českou republiku orkán Kyrill. Na Šumavě polámal statisíce stromů a ministerstvo životního prostředí tehdy rozhodlo, že na některých místech národního parku ponechá lesy samovolné obnově. Následně se zvýšil výskyt kůrovce, který se rozmnožil v polámaných stromech.
Vědci se v dopise zabývají také tím, zda mohou nízké stromky plnit funkci vzrostlého lesa, jestli kvůli kůrovci hrozí, že ze Šumavy bude poušť, nebo zda je nutné místo smrků na Šumavě sázet listnaté stromy.
Lýkožrout je úplně všude
Jihočeské hejtmance poslal otevřený dopis rovněž lesník Jan Štrobl, který zastává opačná stanoviska. Domnívá se, že kůrovec po roce 2007, kdy byla vyhlášena bezzásahovost, do roku 2011 zničil 15 000 hektarů lesa. Někteří politici i lesníci také tvrdí, že lýkožrout se ze Šumavy přesunul jinam. Podle nich tak vznikla současná kůrovcová kalamita, která zasahuje hospodářské lesy.
"To je mnohokrát opakovaný mýtus a faktický nesmysl. V každém smrkovém porostu kdekoliv v ČR žije lýkožrout smrkový. Je jen na lesním hospodáři a povětrnostních podmínkách, jakou šanci bude mít kůrovec pro nárůst své populace. Lýkožrout může efektivně ohrozit lesní porosty vzdálené od ohniska výskytu maximálně stovky metrů," tvrdí platforma.
Štrobl se naopak domnívá, že bezzásahovost pomáhá rychlému šíření kůrovce. "Proti kalamitním škůdcům dnes neumíme účinně zasahovat, místo toho provádíme jen populistická, zbytečná a hloupá opatření," uvedl.
