Summit ve Vilniusu měl být pro Ukrajince summitem nadějí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil přání, že by se právě na vrcholném setkání zástupců členských států NATO mohly věci znatelně urychlit a směřovat již přímočaře k ukrajinskému členství v Alianci. Leč se tak nestalo. Naopak je jasné, že Ukrajina může vstoupit do NATO až po válce, což mimochodem diktují explicitně podmínky členství v tomto obranném paktu.
Ukrajina do NATO až po válce
Pokud by Ukrajina vstoupila do NATO ihned, znamenalo by to přímé vtažení členských států do války na Ukrajině, protože podle článku 5 by musely jít napadené zemi na pomoc v rámci kolektivní obrany. Skutečně velký konflikt s Ruskem s nedozírnými důsledky si tak přirozeně Západ nepřeje, a proto podporuje Ukrajinu dodávkami vojenského materiálu.
Ukrajina však rozhodně s prázdnou ze summitu ve Vilniusu neodchází a zklamání Zelenského není namístě. Jakkoliv je jasné, že se Ukrajina jednou stane další členskou zemí NATO, pro což mimochodem hlasovalo v nejnovějším výzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie 89 % jejích obyvatel, Aliance se rozhodla usnadnit její cestu do tohoto obranného paktu. Vrcholní představitelé NATO se shodli na tom, že bude odstraněna podmínka v podobě tzv. akčního plánu.
Na druhé straně však musí Ukrajina splnit další závazné podmínky, její členství tak nemůže být za odměnu, a to i když Ukrajinci statečně válčí s ruskými nájezdníky už půldruhého roku. Členství Ukrajiny v NATO je pak dostatečnou bezpečnostní zárukou, aby se už nikdy neopakoval hanebný scénář z února 2022, kdy Rusko vpadlo na cizí území, bezostyšně zabíjí nevinné lidi a dál plundruje celou zemi.
Členství Ukrajiny v NATO jako bezpečnostní záruka před Ruskem
Pokud by Ukrajina nevstoupila v dlouhodobějším horizontu do Aliance, Rusko může v podstatě kdykoliv podnikat další útoky na její území. Jakékoliv záruky ze strany Moskvy Ukrajině se rovnají cáru papíru, což jsme názorně viděli v případě nerespektování tzv. Budapešťského memoranda z roku 1994, kdy se Ukrajina výměnou za garanci územní celistvosti Ruskem vzdala jaderných zbraní. Kdyby se Ukrajina jaderných zbraní tehdy nevzdala, tak by Rusko na ni dnes nezaútočilo. Ukrajina však bezelstně věřila Rusku, že dostojí svým závazkům.
Vladimir Putin by si měl v této souvislosti uvědomit, že NATO se „samo“ nerozšiřuje směrem k ruským hranicím a nikdo ho nechce samozřejmě zničit, protože to by znamenalo jednoznačně vyvolání války s jadernou mocností, ale do paktu vstupují státy na základě svobodné vůle právě z obav před nepředvídatelným Kremlem. To je i případ Ukrajiny. A nikdo jí nemůže diktovat, do jaké mezinárodní struktury má vstoupit – a do které ne. Je to jen její svobodné a suverénní rozhodnutí.
KAM DÁL: Prigožin z okna nevypadne, Putinovi ještě dobře poslouží, říká generál Šedivý.
