Na počátku války předpovídalo mnoho vojenských expertů, že Ukrajina do několika dnů padne a ruský nápor nebude schopna odrazit. Nicméně "zázrak u Kyjeva" statečné obránce morálně podpořil a ukrajinská armáda v posledních týdnech provedla úspěšné protiofenzivy, kdy se odhaduje, že získala zpět až polovinu původně obsazeného území ruskými invazory. Blamáží pro ruskou armádu také skončila ,,obrana" Chersonu, kam v listopadu vstoupily ukrajinské jednotky.
Putinův vazal Lukašenko
Putin zcela jistě na začátku konfliktu nečekal tak zarputilý a houževnatý odpor Ukrajinců, kteří se s vydatnou pomocí Západu zatím úspěšně brání ruskému vpádu, jenž trvá již téměř rok. Proto kremelský vládce hledá vojenskou pomoc u svých spojenců, lépe řečeno vazalů.
Jedním z nich je Bělorusko a jeho diktátor Alexandr Lukašenko, který v minulosti dokázal, co je to pravé proruské patolízalství. Putin se snaží všemi pákami, které má k dispozici, zatáhnout Bělorusko do války. Ze svého pohledu by učinil strategicky správný krok - ze severu by na Ukrajinu útočily běloruské jednotky a obránci by museli bojovat na více frontách, čímž by zcela určitě došlo ke zpomalení postupu na východě a jihu ve snaze dále dobývat obsazené oblasti. Hovoří se navíc o velké ofenzivě, kterou Rusko chystá možná už na leden příštího roku, reálněji se však jeví spíše jaro, pokud k ní skutečně dojde.
Otázkou samozřejmě zůstává, nakolik by ve skutečnosti byla tato pomoc účinná, protože Bělorusko má špatně vycvičenou armádu a zastaralé vybavení ještě ze sovětských časů. Navíc velká část běloruské armády je cvičena pouze na obranu vlastní země, a nikoliv na výbojnou válku.
Do války na Ukrajině se mu nechce
Lukašenko je postaven před složité rozhodnutí - zatím Putinovi vždy ve všech nejdůležitějších věcech ochotně vyhověl, nicméně možné zatažení do války na Ukrajině je v Bělorusku velmi nepopulárním tématem a mohlo by vést k nepokojům, jakých jsme byli svědky v roce 2020. Tehdy však situaci Lukašenko ustál. Navíc hrozí, že pokud by dal Lukašenko nakonec po nátlaku z Moskvy zelenou vojenskému angažmá na Ukrajině, tedy zcela cizí válce, tak by se část generality proti němu mohla vzbouřit, což by mohlo vést v krajním případě až k Lukašenkově konci po téměř 30 letech.
O nepopularitě možné vojenské účasti Běloruska jasně vypovídají čísla: přímé zapojení země do konfliktu nepodporuje ani 10 % Bělorusů. V případě mobilizace by se daly zcela určitě očekávat vážné protesty a nepokoje, které by hrozily přerůst v ještě větší demonstrace než v roce 2020. A to je přesně to, co si Lukašenko nepřeje.
Jenže jak vyhovět svému ruskému chlebodárci a současně nevyslat své vojáky do války? Pokud bude tlak na Lukašenka ze strany Moskvy enormně narůstat, nezbyde diktátorovi, než se k požadavku Moskvy nějakým způsobem postavit. Před několika dny uvedl vojsko do bojové hotovosti, ale to je jen signál, který Putinovi s největší pravděpodobnosti stačit nebude, protože od vazala čeká více.
Pokud Lukašenko nebude Putinovi po vůli, hrozí, že kremelský vládce se může postarat o svržení neposlušného učedníka, případně poslat v krajním případě až do Minsku své tanky. Uvidíme na pondělní schůzce Putina s Lukašenkem, kde se budou konzultovat bezpečnostní otázky, rusko-ukrajinský konflikt nevyjímaje. Možná právě na těchto rokováních "puknou ledy“ a Putin svého vazala přinutí k rozhodnější akci.
KAM DÁL: Ruské speciální jednotky zavraždily rukojmí neznámým plynem.
