Přestože jsme se konečně dostali z ekonomické krize a užíváme si výhody nízké nezaměstnanosti a zvyšování platů, v některých oborech to až tak "horké" není. Sociální nůžky se otevírají stále více. Lidem s vyšším platem se zvyšuje mzda skokově i o desetitisíce, těm s malým příjmem jen velmi pomalu a v řádech stokorun.
Která odvětví jsou "zlatý důl"?
Nejvíce si vydělají bankéři a ajťáci, hned po nich poměrně překvapivě elektrikáři a plynaři. Špatně si nevedou ani lidé, kteří pracují v oborech jako výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla.
Nadprůměrné platy si užívají vědci, ale také technici. Dostatečně zaplacení jsou také pracovníci v těžebních oborech. (Což stále platí pro odvětví, nikoliv však pro baníky.) Práce s penězi je opět oceněna více penězi. Pracovníci finančních společností si vydělají. Dobrým „kšeftem“ je i HR, kde se vydělává na propojení zaměstnanců se zaměstnavateli. Následuje administrativa a stavebnictví. Nejchudším oborem je naopak pohostinství. Především pak ubytování a stravování. Na méně si přijdou už jen zaměstnanci úklidových služeb a pomocná síla bez kvalifikace.
Pražské platy
V hlavním městě koncentrovaná sídla velkých i menších společností se podílejí na vysokém průměru pražských platů. Ten zvyšuje především vysoká koncentrace vyšších manažerských pozic a také obchodnicky orientovaných pozic, které jsou dobře placené vždy. "V Praze je však i vyšší konkurence na trhu práce. Působí přetlak vysokoškolsky vzdělaných a kvalifikovaných zaměstanců, tím se dostávají platy níž," vysvětluje business analytik Zdeněk Němec.
Ženská otázka
Ženy si vydělají průměrně o 5 tisíc méně než muži. Zajímavé však je, že jakmile se ženy „přelijí“ do konkrétního oboru, klesá jeho prestiž a také ohodnocení. Příkladem může být klesající ohodnocení zaměstnanců v oboru rekreace. Dříve mužská doména byla zaplacena mnohem lépe před příchodem žen na stejné pozice. Princip funguje i obráceně. Například programování bylo dříve oborem, v němž dominovaly ženy. Jenže platy začaly stoupat, až když do oboru vstoupili muži. Podrobně se touto otázkou zabývala Paula England, která svá zjištění opírá o sociologický výzkum velkých statistických dat.
Mediánové platy podle profese
Medián nám řekne o reálných platech trochu více nežli pouhý průměr. Protože zatímco průměrný plat zjistíme součtem všech a vydělením počtem platů, medián vzniká jinak. Medián získáme, jestliže seřadíme posloupnost údajů. To znamená, že seřadíme všechny cifry od nejvyšší po nejnižší. Počet pak vydělíme dvěma a podíváme se na plat v tomto středu. V České republice ve většině odvětví převládají nižší mediány oproti průměrným platům. Zkrátka spoustu peněz bere jen málo lidí, kdežto málo bere spousta. Mediánový plat se proto dá považovat za bližší realitě většiny zaměstnanců.
Ekonomičtí a finanční náměstci | 79 tisíc |
Lékaři v radiologických oborech | 62 tisíc |
Specialisté na logistiku | 38 tisíc |
Farmakologové | 37 tisíc |
Fyzikální chemici a chemici analytici | 33 tisíc |
Řídicí pracovníci v oblasti úklidu | 29 tisíc |
Všeobecné sestry | 26 tisíc |
Praktiční lékaři | 23 tisíc |
Cukráři | 14 tisíc |
Kuchaři | 15 tisíc |
Instalatéři | 19 tisíc |
Svářeči | 21 tisíc |
Uklízečky | 11 tisíc |