Saské město Chemnitz leží jen několik kilometrů od hranic s Českou republikou. Před několika dny se jednalo o zcela obyčejné město, které nevzbuzovalo žádnou zvláštní pozornost. Jedna vražda však odstartovala události, které výmluvně poukazují na hněv občanů, kteří jsou schopni pořádat třeba i nový hon na čarodějnice. Téma migrace se dostalo hlasitě do ulic.
Jsi cizinec, tak uteč
Obrázky, které se od 26. srpna dostávaly do všech světových médií, liberální čtenáře šokovaly a ty, kteří smýšlí extrémně, možná povzbudily. Východní Německo, jež je spíše pravicovým hlasem Spolkové republiky Německa, tak získalo díky vraždě vykonané dvěma migranty potřebné argumenty pro to vyjít do ulic.
Svoboda slova je jistě nepopiratelná věc, ale to, co se odehrávalo v Chemnitzu, se absolutně vymklo kontrole. Záběry z demonstrací naznačují, že se pravděpodobně odehrával reálný hon na cizince. Zuříví neonacisté agresivně útočili na kohokoli, kdo patřil k jinému etniku a nezapadal do představy “čistého” Němce. Existují dokonce fotografie, které dokazují, že někteří členové demonstrujícího davu zvedali pravici jako připomínku nacistického Německa.
Zachycené záběry a fotografie se staly předmětem pochyb. Šéf německé kontrarozvědky dokonce připustil, že může jít o mystifikační kampaň, která má vyvolat dehonestaci extrémistického pohledu vůči liberální politice Německa. Mezitím Angela Merkelová tvrdě odsoudila chování pravicových extrémistů během demonstrací v Chemnitzu.
O tom, že ulice Saské Kamenice (Chemnitzu) naplnila nenávist vůči přistěhovalcům, není pochyb, ale do jaké míry jsou pravdivá tvrzení, že se pořádal zběsilý hon na cizince, je v tuto chvíli otázkou vyšetřování. Sama Angela Merkelová a místní policie tvrdí, že disponují průkaznými záběry, které šokující jednání některých extrémistů potvrzují.
Agrese jako nástroj síly
Ať nakonec vyšetřování událostí v Chemnitzu prokáže cokoliv, mnoho nepříjemných důkazů o stavu části evropské společnosti je evidentní už dnes. Prokazatelná agrese demonstrantů jen dokazuje, jak nezanedbatelné části obyvatel dochází trpělivost.
Zvyšující se volební preference politických stran s extrémistickou rétorikou se objevují i v tak nečekaných státech jako Švédsko. Místo, jež bylo vždy vlajkovou lodí liberální a otevřené politiky, postupně mění kormidlo své zahraniční politiky.
Zásadní problém, který je z nedávných událostí čitelný, se týká hlavně způsobu, jakým lidé prosazují svůj odpor vůči přistěhovalcům. Agresivní rétorika je jedna věc, ale když se spory přesouvají do ulic a extrémní neonacisté přebírají iniciativu, proměňují se města na válečné zóny, kde dialog neexistuje.
Lidé jsou pochopitelně vyděšeni z vývoje geopolitických dějin, ale pokud bude jejich reakce pouhou agresivní silou, rodí se v naší společnosti o hodně větší problém, než je migrační politika.
