Je nepochybně zajímavé poslechnout si vystoupení zesnulého státníka. Karel IV., jehož 700. výročí narození si letos připomínáme, nám bohužel neodkázal žádné zvukové nebo filmové záznamy. Musí nám jej tedy přiblížit nějaký herec. Když jsem sledoval Jana Přeučila, parukou a umělými vousy změněného k nepoznání, jak zdraví davy v roli středověkého císaře, střídalo se ve mně dojetí s radostí.
Týden před královými skutečnými narozeninami proběhla na Karlově náměstí akce ve stylu open air „Všechno nejlepší, Karle IV.!“ Ohromný dav přišel na jedno z míst, které je s oslavencem přímo spojeno, na Karlovo náměstí. Děti zde měly připraveny svá hřiště, do středověkých časů vracely návštěvníky stánky a dílny, ale středobodem společenské zábavy bylo pódium, odkud se do parku rozléhaly tóny písní, zpívaných kapelami jako Hopeful nebo mistry středověké hudby Musica Canora.
Komiks byl pokřtěn za zvuku mečů
Otec vlasti byl zkrátka oslavován způsobem staromilským i moderním. Krátce po poledni proběhl na místě křest komiksu Karel IV. – Pán světa, nedlouho poté následovalo první vystoupení šermířského tělesa Thorax. Členové seskupení předvedli během dne líté bitky se štíty, meči a sekerami. Člověku to na jedné straně zvedne adrenalin, jenže ho také zamrazí, když si chtě nechtě představí válečný konflikt, v němž tyto zbraně kolem sebe šířily smrtelná zranění.
Mezi jednotlivými částmi programu udržovali dobrou a vlasteneckou náladu populární moderátoři Klára Nováková a Jan Musil. Ve tři hodiny se k nim přidaly významné osobnosti z několika oblastí. Shromáždění pozdravilo starostku Prahy 2 Janu Černochovou, děkana 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Aleksiho Šeda a ředitelku Všeobecné fakultní nemocnice Danu Juráskovou.
Karel IV., ranhojič vlasti
Ve vyjmenovávání Karlových zásluh vyzdvihují nejen jeho činnost státnickou a péči o všeobecné vzdělávání, ale také fakt, že kladl důraz na předcházení nemocem a udržování zdraví. Tomuto zájmu podřídil architekturu Nového Města pražského, aby se v něm nešířil mor stejně snadno jako v některých francouzských městech; vysvětluje se tím samotná existence lékařské fakulty, již zde reprezentuje její děkan.
Osobnost Karla IV. má takový historický přesah, že s námi je přítomen i dlouho po skonu. Právě proto k nám v kostýmu již přichází Jan Přeučil. Jeho hlas je natolik charismatický, že mu po patřičné úpravě vzhledu uvěříme jeho roli a necháme se unášet představou o Karlovi, kterak vstal z hrobu. Moderátorovi sděluje své sympatie, a když se mu Musil představuje, tak dodává: „Kdybys ty věděl, co všechno já v životě musil.“ Zároveň, s poukazem na minulost tohoto místa, v jeho době „Dobytčího trhu“, rozesměje shromáždění otázkou: „A kde tu máte dobytek?“ Dostává se mu odpovědi: „To byste musel jít o kousek dál!“
Skutečný král svého času kromě univerzity založil i některé základní školy, takže dává smysl, že se na pódium dostaví několik malých žáčků, jejichž výtvory uspěly v literární soutěži k tomuto výročí. Vzápětí by však děti spíš měly odvrátit své zraky. Thorax opět nastupuje a představuje svému králi bojovníky, kteří se pro jeho zábavu rádi bijí.
Na oslavě pochopitelně nesmí chybět závěrečný přípitek, na němž Karel IV. vzpomene na svého přítele Buška z Vilhartic. Po sladké tečce putuje dav s Přeučilem v čele (zakrátko i v kočáře) do kostela Nanebevzetí Panny Marie, kde k poctě Otce vlasti, tohoto velmi zbožného panovníka, proběhne mše. Kázání připomíná Karlovo dětství na francouzském královském dvoře a pochopitelně jeho přínos pro České království, ale také kontrast se synem Václavem IV., jenž, na rozdíl od svého otce, neznal v pití míru. Na místě si můžeme prohlédnout obsáhlý a košatý rodokmen celé lucemburské dynastie.
Po návratu z kostela zůstalo Karlovo náměstí ještě dlouho ozvučeno vystoupeními kapel Imodium a Blues Effect, než byla celá zdařilá akce ukončena.
