Alexej Navalnyj pokus o vraždu přežil. Zatím. Po rekonvalescenci v Německu se stal dobrovolným mučedníkem, který doufal v probuzení národa tím, že se nechal odsoudit a uvěznit do pracovního tábora. Plán mu nevyšel. Síla propagandy a léta podkopávání svobodné ideologie národa uspěla.
Události, které se ve stínu dnešních šílených skutečností na Ukrajině zdají být historicky vzdálené, hlasitě upozorňovaly Západ, čeho je Vladimir Putin schopný a v jaké kondici jsou Ruská federace a její občané. Absence výrazných a odvážných odpůrců autoritářského vůdce otevřela dveře k tomu, že dnes sledujeme absurdní rétoriku agresivní země, jež pod zástěrkou denacizace Ukrajiny vraždí civilisty a malé děti.
I když se najdou tisíce odvážných ruských občanů, kteří na demonstracích neváhají riskovat vlastní pohodlí tváří tvář možnému uvěznění, je v současné chvíli možné vysledovat, jak daleko se vymývání mozků skrze putinovskou propagandu podařilo rozšířit mezi obyčejné občany. Rozum a cit chybí – stejně jako několik výrazných postav intelektuálních aktivistů. Konkrétně Anna Politkovská takové „štěstí“ jako Alexej Navalnyj neměla.
Rodačka z New Yorku
V tom, že Anna Politkovská byla spíše liberálně a na Západ orientovanou osobností Ruska, možná hrálo roli zázemí, z kterého vycházela její rodina. Narodila se totiž ukrajinským rodičům, kteří jako sovětští diplomaté pracovali v New Yorku pro OSN. Nakonec však vyrostla a studovala v Moskvě. Vystudovala žurnalistiku a provdala se za Alexandra Politkovského.
Její novinářské schopnosti byly možná mnohem více oceňovány v zahraničí než v samotném Rusku. Za svůj život pracovala pro deník Izvestija a po zkušenostech v listu Obščaja Gazeta se angažovala na stránkách opozičního deníku Novaja gazeta.
Její texty často kritizovaly autoritativní tendence Vladimira Putina, ale také se nebála vyšetřovat a upozorňovat na korupci v bezpečnostních a vládních kruzích. Velmi aktivně vystupovala v rámci kritiky čečenské války a nebála se pustit také do kritiky tajných služeb. Nebylo tak v ruských poměrech překvapivé, že se ji někdo pokusil zabít.
Byl to čaj?
Byť se internet po otravě Alexeje Navalného bavil satirickou fotografií, na které si dvě politické figury z Blízkého východu odmítají nalít čaj od Vladimíra Putina, o tak velkou legraci se v reálném kontextu nejedná. Anna Politkovská se totiž už v roce 2004 stala obětí otravy skrze obyčejný čaj vypitý na palubě letadla společnosti Aeroflot.
Následně velmi těžce onemocněla. Nápoj jí byl podán během letu z Moskvy do Beslanu, kde se tehdy odehrála tragédie na tamní škole. Tento útok Politkovská přežila a byla jasně přesvědčena o tom, že ji otrávila kontrarozvědka FSB. Novinářka údajně figurovala na seznamu „nepřátel ruské vlasti a státnosti“, o čemž informoval poslanec Nikolaj Kurijanovič. První pokus o vraždu tak přežila, ale netrvalo dlouho a naplnil se ten nejčernější scénář.
Osudný výtah
Je to symbolické, že jedna z nejhlasitějších kritiček Vladimira Putina byla zastřelena přímo v den jeho narozenin. 7. října 2006 se jako vždy vracela domů z práce. V bytovém domě na Lesné ulici v Moskvě si přivolala výtah. Když do něj chtěla nastoupit, přistoupil k ní zezadu muž v černé kukle a pěti výstřely ji zavraždil.
Brutální vražda v místě jejího bydliště tak vytáhla trn z oka velkému množství lidí, kterým Politkovská svojí prací znepříjemňovala pohodlný život v autoritářském a korupcí prolezlém systému.
O to smutnější je fakt, že dodnes není zcela jasné, kdo si její vraždu objednal. První proces dopadl tragicky. V roce 2009 totiž porota pro nedostatek důkazů hlavního podezřelého propustila. Nejvyšší soud však celý případ vrátil k došetření.
Kdo byl odsouzen?
Až šest let po její smrti byl z podílu na její vraždě uznán vinným policista Dmitrij Pavljučenkov, který byl odsouzen na 11 let. Podezřelým z vraždy byl také současný prezident Čečenska Ramzan Kadyrov, kterému se Politkovská často věnovala ve svých reportážích.
Další scénář hovoří o tom, že si vraždu objednal ruský oligarcha a nepřítel Putina Boris Berezovskij. Tímto aktem měl být Putin zdiskreditován a Politkovská měla hrát roli obětního beránka.
Další nitky vedou do armádních a policejních struktur, kterým Politkovská věnovala ve svých investigativních reportážích velké množství pozornosti. Role Putina jako iniciátora vraždy je samozřejmě také ve hře. O tom, že si ji objednal právě prezident Ruska, hovořil jiný zlikvidovaný nepřítel režimu Alexandr Litviněnko.
Stále řada otazníků
Nutno dodat, že Putin po oznámení smrti Politkovské prohlásil, že zemi více uškodí její smrt než její články. Soud nakonec po letech poslal několik přímých účastníků vraždy za mříže, vykonavatel výstřelů Rustam Machmudov a hlavní organizátor akce Gajtukajev skončili ve vězení na doživotí. Ale stále není zcela jasné, kdo si vraždu této nepohodlné kritičky ruských poměrů objednal. Anna Politkovská je tak jednou z obětí dlouhodobého projektu Ruské federace, která skončila tam, kde ji vidíme dnes.
Po lokálních agresivních útocích v Gruzii a v regionech na Ukrajině sleduje celý svět, jak se pod tíhou bomb rozpadají velká města země, která se rozhodla jít demokratickou a liberální cestou. V sutinách trosek domů a na ulicích umírají muži, ženy a děti a ruská propaganda nadále krmí své občany mystifikacemi, dezinformacemi a lživými důvody těchto válečných zločinů.
Zdroje: redakce, independent.co.uk, bbc.com, theguardian.com, state.gov
KAM DÁL: Putinova „nesestřelitelná“ raketa Kinžal: Na americký protivzdušný systém Patriot je krátká.
