Hannah Bartíková,
redaktorka Libčických novin
redakčně upraveno
Setkání živých a mrtvých
Ono je to skoro stejné, neboť oba jsou to církevní svátky, jejichž historie se odvíjí od svátku Všech svatých.
Halloween se z Irska nejříve rozšířil do anglicky mluvících zemí a pak po vzoru americké kultury do ostatního světa. Jeho, pro našince trochu krkolomný, název je zkratkou anglického All Hallows´Evening, tedy Předvečer všech svatých, což připadá na 31. října. Legendy praví, že v té době se setkávají živí s mrtvými, že živí ukazují mrtvým cestu zapálením svíček a jejich světlo zároveň chrání živé před případnými zlými duchy.
Dýně i strašidla
Typická oslava Halloweenu je v barvách oranžové a černé. Děti se převlékají za duchy, čarodějky, černé kočky, kostlivce a příšery všeho druhu a vyrážejí do ulic strašit a koledovat.
Chodí od domu k domu a domáhají se sladkostí zcela nekompromisně: "Koledu, nebo vám něco provedu", což v originále zní mnohem zlovětněji: "Trick or treat".
A málem bych zapomněla - dýně. Ty se dlabou o sto šest všude, v poslední době i u nás. Se svíčkou uvnitř se zubí na zápraží domů, či v oknech a často i nevydlabané jsou pěknou podzimní výzdobou.
* Očima kronikáře: Těžký život před vznikem ČSR
* Jak odpálkovat šmejda?
Halloween vs. Dušičky
U nás na Dušičky nikdo nekoleduje, čímž se od Halloweenu zásadně liší. A nejen tím, neboť tento svátek s oficiálním názvem Památka zesnulých připadá až na 2. listopad. V tento den ale již zůstává jen velmi málo hrobů bez rozsvícené svíčky a květinové výzdoby.
Dávným lidovým zvykem, který se, řekla bych naštěstí, nedochoval, bylo pečení rohlíků ve tvaru kostí, které se prý dříve rozdávaly pocestným, žebrákům a chudým. Co z našich tradic však zůstává zachováno, jsou bohoslužby, návštěva hřbitovů a vzpomínání.
Halloween, či Dušičky? Klidně obojí. Jsou to krásné svátky klidu, kdy se zastavíme, uklidíme, nazdobíme, zapálíme svíčky, navštívíme příbuzné a vzpomínáme.
A o to právě jde.
Svátek Všech svatých se slaví v dnech, kdy Keltové oslavovali konec roku, svátek Samhain, v noci z 31. října na 1. listopadu. Samhain byl Kelty vnímán také jako doba, kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých. Tradice v tento den zapalovat ohně
a svíčky pochází od Keltů i Slovanů, kteří věřili, že oheň očišťuje a světlo pomáhá chránit před zlými a potměšilými duchy. Tradici svátku Samhaim je svou podstatou a znaky nejvíce věrná oslava halloween. Předpokládá se, že Samhain se slavil i na našem území. ale s nástupem křesťanství se toto změnilo.
zdroj: wikipedia.cz
