Krize na polsko-běloruské hranici se prohlubuje. Zástupci uprchlíků se touží dostat do svých vysněných zemí, zejména pak do Německa. Podle CNN je v tom podporují i běloruští vojáci. Záměr Lukašenka a Putina je zřejmý - ještě více ukázat na slabiny Evropy a v budoucnu je náležitě využít.
„Je to tak, Lukašenko odhalil slabinu Evropy, která v minulosti stála za většinou norem vztahujících se k migraci. To byla ale podstatně jiná doba a není možné mezinárodní zákony, směrnice a jiná různá nařízení a doporučení stejně aplikovat v této době. Lukašenko pochopil, že jsme se chytli do vlastní pasti,“ říká pro Čtidoma.cz Jiří Šedivý.
Evropa uplatňuje dvojí metr
Jak je Evropa rozpolcená, podle něj ukazuje příklad. „Bývalý italský ministr vnitra od roku 2020 čelí trestnímu stíhání, protože zakázal přistání záchranných lodí s uprchlíky v roce 2018 a 2019 v italských přístavech. I když nakonec lodě s uprchlíky u italských břehů přistály. Dnes (mimo jiné v minulosti i Maďarsko) Polsko odmítá vpustit "stejné" uprchlíky na svoje území, i když žijí v "zemi nikoho" v katastrofálních podmínkách. Určitě v horších než uprchlíci, kteří čekali několik dní až týdnů na přistání lodí, které je "zachránily".
Šedivý upozorňuje, že tehdy byla Itálie za svůj přístup kritizována, dnes ale Evropská unie vyjadřuje Polsku podporu a souhlasí se zablokováním hranic. „I tohle Lukašenko a Putin využívají jako argument. Že se dříve nebo později tento dvojí přístup stane zdrojem rozporů v EU, je logické. Lukašenko teď bude s tichým souhlasem Putina soustřeďovat stále větší množství migrantů na svých západních hranicích.“
Voda na Putinův mlýn
Expert na bezpečnost poukazuje i na fakt, že mohou být "objeveny" nové migrační trasy. „Když Lukašenko neprorazí na ose Moskva-Berlín, může přistoupit ještě k větší podlosti. Soustředí tok migrantů jižním křídlem, přes Ukrajinu, na Polsko nebo Slovensko a dál na západ. Tahle cesta není neznámá, ale ještě s "málo organizovanými a nezkušenými" pašeráky lidí.“
To by logicky mohlo ještě více oslabit Ukrajinu, což by přivítal Vladimír Putin s nadšením. „Navíc by tato alternativa rozhádala Evropu ještě víc,“ doplňuje Šedivý, podle kterého sice Lukašenko mohl přijít s nápadem využít migranty, ovšem pro tak riskantní krok musí být více a mnohem zásadnější garance. Což je právě role Moskvy.
Moskva musela slíbit, že se postará
Situace na hranicích je extrémně výbušná. Podle Šedivého může přerůst v lokální ozbrojený konflikt. „Zdůrazňuji, že nemusí jít o válku. Bělorusko by sice zřejmě mohlo vzdorovat po vojenské stránce, ale politické a ekonomické sankce by byly tak drastické, že by země sama o sobě nemohla nést následky takového.“
Šedivý ale jedním dechem dodává, že v Moskvě byly jistě dobře promyšleny veškeré možné scénáře. Pravděpodobně tak daly Lukašenkovu režimu jistotu, že když se "něco stane", postará se a Minsk uplatní svoji produkci jinde než na trzích v EU. „Dovedu si představit, že do tohoto scénáře je zapojena i Čína.“
Rozhádaná Evropa je pro ně nejlepší
V důsledku se totiž vůbec nemusí jednat o jakýsi akt pomsty Lukašenka za kritiku, které se mu dostalo za zmanipulované volby a za potlačení opozice v Bělorusku. „Ale v okamžiku, kdy se ukázalo, že je to scénář, jak rozbít Evropu, do "hry" vstoupil Putin. Ostatně, přetahování se o plyn, drastické zvyšování ceny energií i hrozba "blackoutů" drtí Evropu,“ vysvětluje Šedivý.
To vše může vést k tomu, že Německo v samém konci nabídne svoji plynovou závislost za eliminaci migrační vlny akumulované v Bělorusku. A když ne – pro Rusko čím hůře, tím lépe. A v tom se odráží i zájem Číny. „Často se zmiňuje pojem "hybridní válka". Nechci se do tohoto rozboru pouštět. Snad jen poznámka – sleduje někdo, jak se chovají ruské menšiny v pobaltských republikách? Pro naše nepřátele platí, že rozhádaná EU je mnohem snadnější cíl než Evropa sjednocená a vzájemně se podporující,“ doplnil pro Čtidoma.cz Jiří Šedivý.
KAM DÁL: Poslední diktátor v Evropě. Lukašenko je nejdéle vládnoucí hlava státu s výjimkou monarchie.
