V rámci vzrušených diskusí před zahájením účinnosti Obecného nařízení o ochraně osobních údajů se řešily i takové záležitosti, jestli sestra může i nadále vyvolávat pacienty jménem. Přesto se v ambulantních zařízeních, na poliklinikách, u praktických lékařů i v nemocnicích stále dostáváme do situace, kdy své citlivé údaje dáváme veřejně všanc.
Slyšíte v podstatě všechno
Jak je to možné? Pravděpodobně se každý někdy ocitl v situaci, kdy na recepci zdravotnického zařízení musel popsat, s čím vlastně přichází. Nebo při čekání vyslechl telefonický hovor recepční nebo sestry s některým z pacientů, ve kterém předávaly instrukce od lékaře včetně závěrů o chorobě dotyčného člověka, nebo mu sdělovaly výsledky laboratorních vyšetření.
Podobné je to v čekárnách sousedících s ordinacemi lékařů. Návštěvníci často v čekárně tráví delší čas, nudí se a nechtěně vyslechnou téměř veškerou komunikaci mezi lékařem a ošetřovaným pacientem.
A většinou jde o informace velmi citlivé, o jejichž zveřejnění nikdo rozhodně nestojí. Jak tento problém řeší aktuálně ve vyspělých zemích? Vedle většího důrazu na zvukotěsné řešení ordinací a čekáren pomáhají soukromí pacientů ochránit také nové technologie, například maskování zvuku, tzv. soundmasking.
Komunikace se dá překrýt
Maskování zvuku funguje tak, že do požadovaného prostoru je nepřetržitě vysílán uniformní tichý zvuk připomínající šum větru. Je upravený do pásma lidské řeči a optimalizovaný tak, aby překrýval probíhající komunikaci.
„Sound masking tak vytváří skutečné diskrétní zóny, v nichž sdělované informace zůstávají opravdu neveřejné, případně odstíní hovor, který sice probíhá za zavřenými dveřmi ordinace, ale proniká mimo ně,“ vysvětluje Andrej Hronec, ředitel společnosti, která tuto technologii zastupuje v České republice. Otázkou ovšem je, do jaké míry to vůbec budou lékaři řešit. Nebylo by to poprvé, co se u nás zákon vyloží po svém, nebo se dělá, že je vše v pořádku.
