V posledním roce se Tománek specializoval spíše na dlouhé triatlony. Přesto se letos zúčastnil i dalších závodů, například na běžkách dokončil švédský Vasův běh nebo Jizerskou 50, v silniční cyklistice se zase stal vicemistrem České republiky. Od nominace v 70.3. Ironmanu v Lucembursku však veškerou přípravu směřoval k závodu v USA. Jedná se totiž o extrémně dlouhý triatlon (1,9 kilometru plavání, 90 kilometrů cyklistiky a 21,1 kilometrů běhu).
Na pokraji sil
Plavecká část proběhla na toku Tennessee v oblasti Chattanooga. Tato řeka je tvořena soustavou přehrad, které ovlivňují její proud. Speciálně pro závod byl zmírněn tak, aby se závodníci po pár metrech neutopili. Po startovním výstřelu z děla borci křižovali řeku ke druhému břehu a poté se plavalo 860 metrů přímo proti proudu.
Tománek patří mezi opravdu silné jedince, přesto byl po plavecké části dost unavený. To se odrazilo v cyklistické části, kterou však nakonec i přes ohromnou terénní náročnost dokončil mezi prvními. Běh pak byl bojem nejen s náročnou tratí, ale i s vlastní hlavou. "Většinou se na poslední disciplínu těším. Možná proto, že je poslední, možná proto, že jsem výrazně rychlejší než nehandicapovaní závodníci," vysvětluje český reprezentant.
Euforie a štěstí větší než únava
Tentokrát to však bylo přesně naopak. "Na běh jsem se opravdu netěšil. První zhruba kilometr byl rovinatý, poté se mírně sjíždělo k Tennessee River a pak začal kolotoč výjezdů a sjezdů. Strmý, 100 metrů dlouhý výjezd mě hodně prověřil a následný sjezd zase testoval brzdu a obutí předního kola. Trošku více než v dosavadním průběhu jsme si uvědomoval skvělou diváckou kulisu a fandění, což mě ještě více motivovalo k udržení hraničního tempa," vzpomíná dnes už s úsměvem.
O to větší euforie však byla v cíli. Tománek získal první místo ve své kategorii a stal se mistrem světa v 70.3. Ironmanu. "Máte pravdu, tento silná zážitek a emoce vše vykompenzovaly, pocity štěstí z vítězství byly silnější než celková únava a vyčerpanost." Mistrovský dres a trofej světového šampióna převzal na závěrečném ceremoniálu z rukou triatlonových legend Dava Scotta a Marka Allena.
