Stávající důchodový systém spočívá na principu solidarity, což znamená, že ekonomicky aktivní lidé přispívají na výplatu peněz stávajícím důchodcům. Současným trendem je úbytek počtu ekonomicky aktivních lidí a zvyšuje se počet příjemců důchodu. Počet osob ve věku nad 65 let se u nás stále zvyšuje od poloviny osmdesátých let minulého století, nárůst se výrazně zrychlil na konci prvního desetiletí našeho století, kdy začaly přicházet do důchodu silné populační ročníky let čtyřicátých. Zatímco během let 2001–2010 se počet seniorů navýšil o 185 tisíc, v letech 2011 až 2020 to bylo o 521 tisíc. Co tedy s tím?
Vývoj hospodaření systému důchodového pojištění
(v miliardách Kč)
2013 – příjmy 332,60, výdaje 387,70, saldo -55,1
2018 – příjmy 456,63, výdaje 439,99, saldo +18,64
2022 – příjmy 573,21, výdaje 594,71, saldo -21,46
2023 (k 30. 6.) – příjmy 305,20, výdaje 345,37, saldo -40,33
V důchodu minimálně 21 let
Zatímco v roce 2002 připadali na jednoho důchodce tři ekonomicky aktivní lidé, tak v roce 2050 se předpokládá, že tento poměr bude jedna ku jedné. Logicky se tak musí zvyšovat věk pro odchod do důchodu. Fialova vláda počítá s tím, že ten by se měl postupně zvyšovat, ale jen v případě, pokud se bude prodlužovat věk dožití. Pravidlem by mělo být, že každý by měl mít šanci prožít v důchodu alespoň 21 let, tedy statisticky.
Problém je v mimořádných valorizacích
V posledních letech bylo tempo zvyšování důchodů poměrně vysoké a neodpovídalo zvyšování reálné mzdy. Zatímco v roce 2018 byl poměr důchodu k hrubé mzdě zhruba 38 %, v únoru letošního roku to bylo již více než 43 %. Současná reforma tak má tempo zvyšování penzí navázat na zvyšující se průměrnou mzdu. V případě, že by tempo inflace bylo příliš vysoké, neprobíhaly by mimořádné valorizace jako doposud, ale byl by dočasně vyplácen mimořádný příspěvek. Nadále by se měly zvyšovat důchody nikoliv o současnou 1/2 reálné mzdy, ale o 1/3, jak tomu bylo do roku 2018.
Příspěvek na spoření trochu jinak
Příspěvek vyplácený státem k důchodovému spoření se dnes pohybuje od 90 do 230 Kč dle výše spořené částky. Minimální spořicí částka, za kterou bylo možné dosud příspěvek získat, je 300 Kč. Od ledna příštího roku bude tato minimální částka podmiňující příspěvek činit 500 Kč a minimální příspěvek bude ve výši stovky. Příspěvek státu se sníží u všech příspěvků na spoření pod 1 700 Kč, od této částky bude příspěvek 340 Kč, což je naopak více než dnes. Vláda si od toho slibuje vyšší částky, které si budou lidé na důchod spořit.
Větší podpora doplňkovému penzijnímu spoření
„Státní důchod bude nízký. Nicméně, když vidím, kolik lidí si není schopno nic naspořit, tak budou mít problém. Třetinu důchodců však nelze hodit přes palubu. Je tedy možné, že samotný důchod bude nízký, ale vedle toho budou nějaké dávky na bydlení apod. Příjem důchodce pak nebude tak žalostný," říká Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group. Navrhované změny tak mají za cíl nejen motivovat ty, kteří mohou, k dlouhodobějšímu spoření a ukládání vyšších částek, ale má za cíl umožnit efektivnější zhodnocení uložených peněz. Ti tak nebudou zcela odkázáni pouze na státní důchod. Novela zákona o důchodovém pojištění zavádí nový typ fondu v doplňkovém penzijním připojištění, který umožní vyšší zhodnocení uložených peněz. Mezi další opatření patří možnost dobrovolného sdílení důchodových nároků manželů, omezení předčasných odchodů do důchodu apod. Reforma má za cíl odstranit závislost na vybraném pojistném a stabilizovat systém pomocí dodatečných příjmů. Každý by měl mít možnost, aby si připravil prostředky na svůj důchod a nemusel se spoléhat na to, že mu jeho stáří budou zcela platit budoucí generace.
Zdroje: mpsv.cz, csu.cz, mfcr.cz, e15.cz
KAM DÁL: Malé důchody a vysoké ceny Mluvte s nimi o penězích
