Mimo jiné mluvili také poslanci Václav Klaus mladší a Jaroslav Foldyna (ČSSD), akci podpořili svou přítomností také poslanec Lubomír Volný (Jednotní - Alternativa pro Patrioty) nebo bývalý místopředseda KSČM Josef Skála. Foldyna upozornil na to, že akce je nepolitická. Tehdejší postup NATO, který podpořila i tehdejší vláda Miloše Zemana, řečníci odsoudili. Zeman sám před pár dny připustil, že schválení aliančního bombardování byla chyba.
Narušená prestiž NATO?
Během proslovů někteří lidé drželi zapálené svíčky, akci moderoval režisér Václav Dvořák. "Není to politická akce, je to uctění památky těch, kteří se stali obětí agrese. Obětí agrese paktu, ve kterém jsme i my a o kterém jsme si mysleli, že je to pakt, který nás bude bránit. Ale oni se zmýlili. Zmýlili se tenkrát, když šli bombardovat jednu malou zemi uprostřed Evropy, aby převrátili politickou situaci," řekl na začátku Foldyna.
Několik řečníků následně uvedlo, že postup Severoatlantické aliance byl bez mandátu OSN, například Rakousko a Švýcarsko letounům nepovolily použít jejich vzdušný prostor. Údery NATO bez jejího schválení tehdy podle nich navíc výrazně narušily prestiž celosvětové organizace.
Oběti mezi civilisty
Nálety si - přes snahu zaměřit se na vojenské cíle - vyžádaly také oběti mezi srbskými civilisty. Podle organizace Human Rights Watch jich bylo kolem pěti stovek, Bělehrad uváděl zhruba čtyřikrát vyšší čísla a k tomu tisícovku mrtvých vojáků a policistů. Někdejší poslankyně Jana Volfová (tehdy ČSSD) dnes na pietě zopakovala, že se v Bělehradu, který jako členka soukromé humanitární mise sociálnědemokratických politiků při náletech navštívila, nesetkala se sebemenší etnickou nesnášenlivostí.
Cílem alianční operace Spojená síla v Jugoslávii bylo ukončit aktivity jugoslávských ozbrojených sil v tehdejší provincii Kosovo. Nálety trvaly 78 dnů, poté se srbské jednotky z Kosova stáhly.
"Výrok", který se proslavil
NATO se rozhodlo bombardovat území srbsko-černohorské Jugoslávie kvůli událostem v Kosovu v březnu 1999. Česko, Polsko a Maďarsko do aliance vstoupilo pouze několik dní předtím 12. března. Z té doby se také až do dnešních dní neustále připomíná termín "humanitární bombardování", který měl vyjít z úst tehdejšího prezidenta Václav Havel. Reálně se ale dodnes neví, kdo s tímto pojmem přišel, Havlovi je však připisován chybně.
U nás se poprvé objevil 20. dubna 1999 v deníku Právo. V pořadu Sedmička pak o humanitárním bombardování mluvil kandidát do Evropského parlamentu Richard Falbr s tím, že ho měl použít Havel v rozhovoru pro deník Le Monde. Zmíněný rozhovor však nejen, že neobsahuje "humanitární bombradování", dokonce se v něm nemluví ani o bombardování jako takovém.
