Soud rozhodl, že Beroun musí do dvou let skládku zlikvidovat. Důvodem je fakt, že se nachází právě na pozemku pana Ševely. Přitom nejde o pár krabic nebo rozbitých talířů, ale 43 tun všeho možného i nemožného. Chovatel navíc tvrdí, že se proti němu úředníci dohodli a dělali mu naschvály. "Bylo to spiknutí, nikdo nechtěl nic řešit," má jasno muž, který se tak konečně domohl svého práva.
Zatímco Šebela může bouchat šampaňské a na úředníky dělat dlouhý nos, berounská radnice má jiné starosti. Prvním je vědomí, že za dva roky se nařízené odstranění nejspíš nestihne. "Není to možné," potvrdil místostarosta Berouna Michal Mišina a zároveň narazil na druhý významný problém: "Nevím, kde na to vezmeme peníze."
I když město podá odvolání k Nejvyššímu soudu, lhůta už poběží. Šebela navíc odmítl jiné pozemky a finanční vyrovnání, když se práva na likvidaci skládky vzdá. Jak to tedy vypadá, je zde každá rada drahá. Podle výpočtu z roku 2010 by odstranění odpadu stálo nějakých 400 milionů korun. Ale od té doby už uteklo šest let. "Dnes už to asi bude o dost víc," uznal advokát města Jaroslav Tenkrát.
Nejspíš má pravdu. Tím spíš, že podle odborníků je na skládce i nebezpečný odpad. Hlavně pak azbest, který je zařazen mezi rakovinotvorné látky a musí být likvidován podle zvláštních pravidel. Chovatel Šebela tedy nelenil a už si spočítal, že by odstranění odpadu z jeho pozemků mohlo stát až miliardy korun.
Radnice si ale za vše může svým způsobem sama. Šebela totiž už v roce 1991 varoval, že si nepřeje, aby navážení dopadu na území chráněné oblasti u řeky Berounky pokračovalo. Zodpovědní činitelé však vykřikovali, že si budou dělat, co chtějí, protože pozemky jsou města. Jenže smůla.
Za pár let se totiž ukázalo, že nejspíš někdo z radnice zfalšoval podpis prodávajících a že pozemek není jako majetek města zapsaný ani na katastru. Květoslav Šebela byl oficiálně jediným vlastníkem. Až teď však definitivně padla kosa na kámen. A bude to moc, moc drahá legrace, kterou si radnice kdysi dávno rozehrála.
