/KOMENTÁŘ/ Na Václavském náměstí se lidé shromažďovali od pěti hodin odpoledne. Kolem sedmé už byla spodní polovina Václaváku zcela zaplněná. Slova pořadatelů zněla nezřetelně z ampliónu. Davem se prodírali mladí lidé s několikametrovou maketou obušku. V sedm večer se zvedaly ruce s improvizovanými obušky, bílými papírovými ruličkami. Hodně se skanduje.
Jméno Ondráček bylo ale zmiňováno jen okrajově. Hrdinou skandování byl premiér Babiš. A nebyl by potěšen, kdyby přišel na Václavák. "Bureše do koše, Babiš lže, Česko není Rusko, Ano ne," to je jen ochutnávka témat, která byla skandována. Demonstrace proti Ondráčkovi se záhy přelila do demonstrace proti Andreji Babišovi a jeho hnutí ANO bude líp. Transparent "ANO už je hůř" mluví za své. Vedle mne stojící dáma smutně konstatuje: "To jsem si nemyslela, že se po třiceti letech budu muset vrátit na Václavák."
Je Babiš opravdu všemocný?
"Komouše nechceme, komouši do koše, přijdeme zase, už je toho dost, máme toho dost." Andrej Babiš, vypočítavý pragmatik, pravděpodobně hodí Ondráčka přes palubu, ačkoliv ho jeho Hnutí ANO pomohlo zvolit. Ptám se: "Dá se dělat úspěšně politika bez srdce? Bez soucitu? Bez odvahy říci, co si myslíme?"
Andrej Babiš si myslí, že ANO. Bude mu to stačit k tomu, aby ovládl Českou republiku? Budou občané spokojeni s bizarní koalicí ANO s komunisty a fašisty? Budou tolerovat neustálé lavírování Andreje Babiše mezi domluvami s komunisty a přenecháváním funkcí bývalým příslušníkům policejních sborů, kteří bušili do studentů při pokojné demonstraci v listopadu roku 1989?
Uvidíme.
