Od jakých zvířat mléko z hliněných nádobek pocházelo, není jasné, ale šlo zřejmě o krávy nebo kozy. Podle Julie Dunneové z Bristolské univerzity jde o první přímý vhled do toho, jak byly v pravěku krmeny malé děti.
"Skutečnost, že miminka mohla dostávat zvířecí mléko, znamenala, že ženy mohly mít více dětí, což vedlo k masivnímu nárůstu populace a to nás přivádí na cestu k tomu, jak žijeme dnes," řekla Dunneová, která stála v čele vědeckého týmu, jenž o svých poznatcích informoval v časopise Nature. "Myslím, že nám to ukazuje lásku pravěkých lidí k jejich dětem a to, jak se o ně starali," dodala.
Ještě starší lahve
Vědci zkoumali tři nádoby s hubičkou, které byly nalezeny na území Německa v hrobech dětí. Nejstarší z nich byla vyrobena před asi 2 800 až 3 200 lety. Na jiných místech byly nalezeny podobné láhve staré dokonce 7 000 let. Některé z nich mají tvary zvířecích hlav s dlouhýma ušima nebo stojí na nožkách připomínajících ty lidské. Jsou velké tak akorát, aby se vešly do rukou malému dítěti. "Přijdou mi strašně roztomilé.
A lidé v pravěku si to asi mysleli také a (lahvičky) sloužily i k tomu, aby děti pobavily stejně jako moderní plyšáci," řekla archeoložka Katharina Rebayová-Salisburyová z Institutu pro orientální a evropskou archeologii Rakouské akademie věd. Nádobky podle ní dokládají tvořivost a hravost, kterou dnešní lidé svým dávným předkům zapomínají přisuzovat.
Nemoci a hlad
Podávat dětem mléko z těchto pítek s sebou ovšem pro miminka neslo nebezpečí infekce, protože lahvičky šly jen obtížně čistit. Odhaduje se, že během doby bronzové a následující doby železné asi třetina dětí zemřela před prvními narozeninami. Lidé žili v nehygienických podmínkách, sužovaly je nemoci a hlad.
BBC připomíná, že lidé začali mléčné výrobky jíst asi před 6 000 lety, ale o složení stravy dětí v pradávných časech se toho ví jen málo. Podle dřívějších výzkumů zřejmě mimina od šesti měsíců věku dostávala kromě mateřského mléka ještě nějaké další jídlo, není ale jasné, o jaké potraviny ale konkrétně šlo.
