Vědci ve studii zkoumali poprvé celé alpské pohoří, nikoliv pouze jednotlivé ledovce či regiony. Využili při tom snímky z radarových satelitů a vytvořili trojrozměrné modely povrchu země, které pak zkombinovali s fotografiemi pořízenými optickými satelity. Tím mohli změřit rozlohu ledovců i jejich tloušťku. "Výhodou je, že lze takto posuzovat celkový objem ledovců," uvedl geograf Christian Sommer.
Nejhůř je na tom Švýcarsko
Nejvyšší ztráty ledu byly zaznamenány u ledovců ve švýcarských Alpách. „Mají největší ledovcovou plochu a současně největší tempo odtávání,“ řekl Sommer. V nižších polohách odtaje povrch Aletschského ledovce, největšího v Alpách, každoročně o pět metrů. „V nejvyšších polohách Centrálních Alp se naopak zdá, že ledovec ještě neodtává,“ říká Sommer.
Zcela jinak je tomu v okrajových částech Alp, kde badatelé zaznamenali ústup ledovců i ve vyšších polohách. „Vypovídá to o tom, že okrajové oblasti budou prvními regiony, které budou v budoucnu bez ledu,“ tvrdí Sommer.
Nejen hory, ale i řeky...
Data podle něj umožnila posoudit vývoj většiny z téměř 4 000 alpských ledovců. Dovolují také předpovídat objem odtátého ledu v letních měsících, což je pro mnoho zemí důležité z hlediska zásobování vodou či získávání elektrické energie. „Má to i dopady mimo alpský prostor, neboť to ovlivňuje vodní režim některých velkých evropských říčních systémů s původem v Alpách,“ dodává vědec.
KAM DÁL: Nejzáhadnější případ polistopadové kriminalistiky. Zmizení mladé dívky je stále bez odpovědí.
