Třebízi se dodnes podařilo udržet své historické sedlácké kouzlo. Dost možná i díky tomu, že centrum bylo vyhlášeno v roce 1995 památkovou rezervací, a proto musely být všechny opravy a zásahy prováděny v souladu s památkáři. Boj s nimi není snadný, ale právě díky nim se podařilo zachovat významné postavení s odkazem na národní kulturní dědictví.
Poklady Třebíze
Celá řada staveb je zde zapsána v seznamu chráněných památek. Ať už jde o kostelík svatého Martina, kapličku Nejsvětější Trojice z 18. století nebo pomník Václava Beneše Třebízského.
Hodnotný urbanistický celek představuje celé jádro vsi s výjimečně dochovanou tradiční zástavbou. Na obdélníkové návsi s kostelíkem, kaplí a rybníčkem se ocitnete v době, kdy si každý sedlák hleděl svého gruntu. A pokud máte bujnou fantazii, napadne vás, že se tady klidně mohl natáčet klasický český film Je třeba zabít Sekala. No, třeba to vyjde s nějakým pokračováním.
Exkurze do historie
První ověřená historická zpráva o vsi pochází z roku 1318, jenže to tady stáo jen několik statků drobné šlechty. Později najdeme i poznámky o zdejší tvrzi s bílou opukovou věží. Podle ní vznikl německý název Weissturm. Česká Třebíz je odvozena od jména majitelů Třebidova dvoru.
Od 16. století se vesnice stala majetkem svatovítské kapituly a k dohledání jsou dokonce i jména majitelů jednotlivých gruntů. Místo vzkvétalo a místní živilo především zemědělství a řemeslná výroba. Děti ze vsi chodily do farní školy do nedalekých Kvílic. Tam se chodilo i do kostela, Třebíz totiž svůj dříve neměla. Až v roce 1754 proto vystavěli kapli sv. Martina.
Václav Beneš Třebízský
Významným rodákem vsi se stal Václav Beneš, který se narodil jako syn krejčího. Díky tomu také mohl po škole v Kvílicích chodit do gymnázia ve Slaném a odtud se vydal studovat teologii do Prahy.
Na přání rodičů se stal knězem a působil v Klecanech u Prahy. Jeho sen byl psát a přestože to s jeho povoláním moc nekorespondovalo, během svého života napsal množství pohádek a povídek.
Náměty pro svou tvorbu přitom čerpal z české historie a ze znalostí venkovského života. Svou lásku k rodné vsi demostroval literárním jménem "Václav Beneš Třebízský". Jeho dílo bylo oblíbené a dokonce byl nazýván „miláčkem českého národa“. Tuberkulóza ho zabila v pětatřiceti letech, na jeho pohřbu se i tak sešli literáti a další vlastenci, kteří jeho tělo přepravili do Prahy, kde byl na vyšehradském hřbitově pohřben.
Žijící lidová kultura
Malebná ves vede její obyvatele k uržování tradic. Na některé akce se vůbec nestydí obléct si i kroj! Je tady živo a lidé k sobě mají blízko, což je vidět na každém pálení čarodějnic, tradiční pouti a dalších akcích. Pro ty, kteří mají blíž ke sportu, pořádají každoroční akci Třebízský Defektman. A pokud jste raději pasivním divákem kultury, zajděte do zdejšího Národopisného muzea.
