Způsoby vzniku některých nádorových onemocnění jsou u lidí i psů velmi podobné. V buňkách mnoha typů nádorů dochází k typickým změnám v dědičné informaci. Jednotlivé porce DNA, kterým se jinak také říká chromozomy, si při dělení buněk nedopatřením vzájemně vymění kusy dědičné informace a neštěstí je hotové.
Tyto nakažené buňky pak ztrácejí kontrolu a jejich další dělení se může zvrtnout právě v nádorové bujení. Psi mají velmi podobnou dědičnou informaci jako lidé. V mnohých případech se tak stane, že trpí naprosto stejnými typy nádorů.
Nejnovější vědecké studie řeší možnosti využití psa pro diagnostiku rozpoznání počínajícího rakovinného bujení u lidí. Hlavně je vše zaměřeno na rakovinu kůže nebo močového měchýře. První poznatky pochází již z roku 1989. Vědci z kliniky v Severní Karolíně v rámci studie trénovali psy, aby poznali v dechu pacientů rakovinu plic. Vše se shledalo s velkým úspěchem, pět psů uspělo s přesností 99 %!
Člověk má ale svou dědičnou informaci uloženou na 46 chromozomů, pes na rovných 78. Některé druhy leukémie nebo nádorů mízních uzlin mají u psa i člověka stejné příčiny. Většina psích plemen byla totiž vyšlechtěna nedávno, a proto se na jejich vzniku podílelo málo zvířat.
Moderní psi jsou tak z genetického hlediska daleko méně pestřejší než lidé. Kvůli tomu je tu zvýšené riziku vzniku některých poruch a chorob. Odlišnosti DNA jsou zodpovědné za nádorové bujení jak u psů, tak i u lidí.
Nejvhodnější postupy stanovuje onkolog
Veterinární onkolog je tím, kdo určuje nejvhodnější postupy při léčbě a také koordinuje programy pro zvířata, která byla napadena rakovinou. Velmi často jsou také dobrými poradci a konzultanty pro veterináře v privátních ordinacích.
Hlavním cílem léčby je zničení abnormálních nádorových buněk a zachování buněk zdravých. Klíčovým rozdílem v humánní a zvířecí onkologii je, že cílem u lidí vzhledem k délce života je onemocnění zcela vyléčit. U zvířat jde o prodloužení života při zachování jeho kvality.
Stovky amerických psů jsou zařazeny do programu, který testuje nové léky, ty jsou pak hojně využívany také během léčby rakoviny u lidí. Mnoho z nich se díky tomu již uzdravilo. Ověření léků na psech tak přináší podstatně hodnověrnější výsledky také při léčbě lidské rakoviny než třeba pokusy na myších.
Chirurgie je účinná
Úspěch zákroku závisí na tom, zdali je nádor v takovém místě, které je alespoň trochu vhodné k operaci, a je-li také dobře diferencovaný a lokalizovaný na jediném místě bez známek šíření a metastáz.
Důležitý je také samotný druh nádoru a jeho rychlost při šíření do dalších částí těla. Pokud není vhodný k chirurgickému zákroku, pak se často přechází k radiační terapii. Úspěch léčby závisí na vnímavosti nádorových buněk na radiaci.
Jak se vlastně radiace provádí?
Rozděluje se na opakované dávky v období několika týdnů. Velmi často jsou tu ale vedlejší účinky ve formě poškození srsti v oblasti léčeného místa a také dočasné poškození kůže. Chemoterapie se využívá u psů tehdy, pokud se nádor rozšířil z původního místa do jiných částí těla. Úspěch je pak závislý na tom, zda se nádor rozšířil z původního do jiných částí těla.
Relativně novou léčbou je také tzv. imunoterapie. Ta vlastně stimuluje vlastní imunitní systém, který pomáhá nádorové buňky objevit a bojovat proti nádoru.