Dušičky tradičně připadají na 2. listopadu. Správný název zní: Vzpomínka na všechny věrné zesnulé, Památka všech věrných zesnulých, Svátek zesnulých nebo Památka zesnulých. Oslava Dušiček se podobá svátku Všech svatých, ten probíhal ve dnech, kdy měli Keltové konec roku, svátek Samhain v noci z 31. října na 1. listopadu. Když proběhl Samhain, znamenalo to, že Keltové přestávali jíst maso. A proč? Nechávali zvířata žít, aby je měli k užitku zase znovu na jaře, když polevila tuhá zima, zvěř vyvedla mladé a koloběh pokračoval.
Evropu nejprve osídlili Keltové a potom Slované, jejich kultury se promísily a Samhain byl tak později nahrazen svátkem Všech svatých. Stal se z něho tedy svátek, kdy vzpomínáme na zesnulé, takový, jaký jej známe dnes.
Jak to bylo dříve? „Na stole se o dušičkách nechávalo máslo, aby si dušičky v očistci mohly ošetřit svoje rány máslem. Peklo se speciální pečivo ve tvaru kostí. Svatý Martin má pro změnu podkovu. Nenechávalo se nikde svítit světlo, aby se o ně dušičky, které ten den létají po místnosti, nespálily. Přišly se podívat na své žijící příbuzné," říká etnografka z mělnického Muzea Naďa Černá.
Zvyky
V zemích, kde má tradici křesťanství, se chodí na hřbitov navštívit rodinný hrob, rozsvítit svíčku a položit čerstvé květiny – to symbolizuje věčný život, který smrtí samozřejmě neskončil.
Na hřbitovech se přímo ve hřbitovních kaplích často konají mše svaté. Kněz smí na dušičky, stejně jako při pohřbech, nosit černé roucho.
Památka zesnulých se slaví 2. listopadu, den po „Všech svatých“.
V Čechách jde vedle Vánoc o druhý největší svátek. Dáváme právě na hroby svíčky a květiny. V dalších státech, především těch anglosaských, probíhá známý Halloween.
Odpustky
Odpustky pro duše zemřelých, které potřebují očištění, je možné provést od 1. listopadu do půlnoci 2. listopadu. Úkony spojené s uplatnění odpustků musí provést pokřtěný katolík a pomodlit se za zesnulé v kostele hned po přijetí svátosti oltářní.
Modlitba
Na dušičky pamatujme, z očistce jim pomáhejme!
Budou na nás vzpomínat, až my budem umírat…
V dušičkový večer, rozžehneme svíčky,
modlíme se tiše, při nich za dušičky.
Poslední již svíce, zvolna dohořívá,
za duše, jichž nikdo, nikdo nevzpomíná.
Halloween
Halloween přivezli do Ameriky irští přistěhovalci. Původně se k dlabání používaly tuříny. Ty v Americe nebyly dostupné, a tak začali místní dlabat dýně. Od té doby je Dýně jack-o'-lantern tradičním symbolem Halloweenu.
O původu jack-o'-lantern koluje mnoho legend. Jedna je o darmošlapovi Jackovi. Ten byl známý pro své opilecké kousky. Jednou se o Halloweenu tak opil, že jeho duše začala opouštět tělo. Když ďábel viděl, že má příležitost, přišel si pro Jacka. Ten nechtěl do pekla, a tak prosil ďábla, aby mu povolil ještě poslední drink. Ďábel souhlasil. Ovšem řekl Jackovi, ať si ho zaplatí sám, protože nemá peníze. Jack ovšem oponoval, že také nemá peníze. Poprosil ďábla, aby se přeměnil na 6 pencí a po zaplacení zase zpátky. Ďábel na nabídku přistoupil. Jack mince popadl a schoval do peněženky. Ďábel se nemohl přeměnit zpátky. Po dlouhém debatování mu dal satanáš ještě další rok. Ovšem Jack se zanedlouho vrátil k alkoholu, kterému nakonec podlehl.
A proč taky dýně? Duše prý nesídlí v srdci, jak si všichni mysleli, ale v hlavě, proto dýně s vyřezaným obličejem. Věděli jste, že Halloween je původně irský svátek? A o původu vydlabané dýně? Co slavíte vy? Napište nám na info@ctidoma.cz!
