Co Kutná Hora potřebuje pro zlepšení cestovního ruchu?
Martin Starý: Potřebujeme obecně jiný typ návštěvníků. Ti, kteří sem jezdí autobusy na pár hodin a zaparkují nejlépe kousek od památky, ti nám toho v Kutné Hoře moc nenechají. Navíc nás busy zatěžují tím, že parkují mezi domy, na chodnících, otáčejí se. Z podobných turistů těží hlavně farnosti, vlastníci dvou nejznámějších památek. My, jako město, živnostníci, potřebujeme tudíž turisty, kteří zde zůstanou dva dny i týden.
Jan Klán: Pokud jde o obecnou rovinu cestovního ruchu, tak mu chybí zejména zatraktivnění města. Turisté se musí nalákat na místní památky.
Je to tedy jiný "druh" turistů?
Starý: Přesně tak. Potřebují jiný typ či další typ turistických cílů a mají i jiné potřeby v oblasti ubytování, dopravy, jinak se marketingově oslovují. Ti nám přinesou finance, myšleno tedy kutnohorským podnikatelům. To bylo i cílem plánované koncepce cestovního ruchu, kterou opozice zamítla udělat jako zbytečnou. Kutná Hora je jako zlaté vejce, kterého si nikdo moc nevšímá. Je tolik možností, co by se zde dalo dělat.
Klán: Tak samozřejmě, že každý turista má jiné priority. Nicméně město, které je postaveno na poznávání historie, musí nalákat právě nejvíce turistů, kteří jedou za historií a také odpočinkem. Mnohokrát jsem říkal, že Kutná Hora je perlou středních Čech, a nikdo toho nevyužil. Ani současné vedení radnice. Nemyslím si, že by Kutná Hora potřebovala jiné typy turistů. O ty se postarají i jiná města.
Stále ale nevím, jaké lidi myslíte. Můžete být konkrétní?
Starý: Třeba rodiny s dětmi nechtějí chodit celé dny jen po památkách, děti jsou rychle otrávené. Vzpomínám si na své dětství, kdy jsem chtěl raději do ZOO, lanového centra, na velké hřiště nebo se jít vykoupat, hrát si. Např. na zookoutku se snažím už roky pracovat se svou neziskovkou. Mladé rodiny chtějí levné ubytování, aby neutratily moc peněz, kterých nemívají nazbyt. Pak tu máte studenty, kteří vyhledávají hostely, protože chtějí šetřit každou korunu. I tuhle fázi cestování mám za sebou. Kouknou se na památky, ale chtějí spíš adrenalin, cyklostezky, zážitky a večer jít třeba na diskotéku nebo do hospody. Senioři zase chtějí klid, pocit bezpečí, upravené parky s kavárnami, procházky. Pak je tu typ konferenční turistiky. Lidé z velkých a bohatých firem vyžadují kvalitní hotel, wellness, konferenční sál a večer třeba kasino nebo jinou podobnou zábavu. Ti tady utratí také nemalé finance. To ale u nás v odpovídající kvalitě chybí, a proto raději jezdí do Prahy.
Klán: Narážím hlavně na fakt, že je málo město prezentováno i coby město UNESCO. Rovněž větší reklama na památky (zejména Barboru a také GASK) se musí zlepšit. Ať už na sociálních sítích nebo médiích. Je nutné úzce spolupracovat se Středočeským krajem v rámci přitahování návštěvníků do GASKu. Velice dobrým počinem byl projekt Evropa Jagellonica, kdy se do samotné Kutné Hory podívalo mnoho návštěvníků.
Zapadalo by ale kasino nebo strip club do konceptu města?
Starý: A proč ne? Když se najde soukromý investor, tohle nemůže řešit město. Už je tady jedno casino kousek od náměstí a druhé na okraji města. Obecně lepší jedno pořádné casino než spousta heren, které akorát nalákají lidi se sociálními problémy. Vše musí odpovídat kvalitě, kterou si vyžaduje movitá klientela. Kutná Hora může být místem pro prestižní události a zábava tohoto typu k těmto událostem patří. I když osobně jsem v casinu nebyl ani na jeho otevření a tuhle zábavu nevyhledávám, tak v ní vidím další možnost, jak sem nalákat a udržet bohatou klientelu. Vše musí být jako živý organismus a doplňovat se.
Klán: Tohle je naprostý nesmysl. Ani casino, ani nějaký striptýz do konceptu města, které je postaveno na cestovním ruchu za památkami, nezapadá a pokud by tyto "nesmysly" byly zavedeny, tak je to velký úpadek města i morálky.
Mluvilo se v minulosti i o lanovce. Proč to nedopadlo?
Starý: Ona to neměla být lanovka jako na Petřín nebo v ZOO v Praze. Jednalo by se o jednoduchou adrenalinovou lanovku, pouze s lanem vypjatým mezi dva sloupy. Umístěna měla být mezi stromy přes údolí Vrchlice, asi 150 m dlouhou, 25 m nad zemí. Jezdit se mělo jen na "sedáku". Podobné lanovky jsou např. v Krkonoších a je to obrovská atrakce, právě pro mladé lidi. My už jsme na to měli s přáteli skoro všechna povolení, ale nedopadlo to kvůli vlastníkovi pozemku pod lanovkou, se kterým jsme se nakonec nedohodli. Projekt jsme chtěli uskutečnit před 7 lety, kdy jsem zdaleka nevěděl ani o tom, že budu na starostu kandidovat.
Klán: Další nesmyslný projekt, který si vysnil pan starosta. Místo toho, aby se zabýval aktuálními problémy města, celkovým neutěšeným stavem místních komunikací, vylidňováním centra města, tak pořád o něčem sní. Dost mně připomíná Andreje Babiše, který také o něčem pořád sní. Lanovka rozhodně nepřitáhne turisty.
Co dalšího ještě může turisty nalákat?
Starý: Třeba kolega Veselý dělá prohlídku noční Kutnou Horou, povídá k tomu kutnohorské pověsti. Začínal s 20 lidmi, teď jich chodí 200. Nebo další akce, která se jmenuje Kutná Hora - Nestoudná, která funguje jako průvod středověkých lehkých dívčin, které postupně zapojují lidi do děje a vypráví po cestě, co kde dříve bylo. Je to velká legrace a jezdí sem kvůli oběma akcím lidé z celé republiky. Pod městem jsou také stovky kilometrů štol a sklepů. Přitom přístupných je jen 250 metrů na Hrádku. Každé hornické město se takovými věcmi chlubí, my je opomíjíme. V Kutné Hoře působí spolek Barbora, který čistí a mapuje staré štoly. Pokouším se nyní s kamarády zajistit, aby se alespoň část štol otevřela, i třeba jen jako adrenalinový zážitek. Kutná Hora má ale také krásné okolí – malebné údolí Vrchlice, les Na Rovinách, odkud je nejkrásnější výhled na panorama města, vrch Kaňk, kde obnovujeme starý třešňový sad s významnou stepní lokalitou.
Klán: Již dávno jsem navrhoval, aby se okolní památky více prezentovaly (Kačina a Žleby). Dokonce jsem to kdysi konzultoval s lidmi z průvodcovské služby (za mého prvního volebního období). Jenže pak byli všichni odejiti a dosadili si tam pana Lukáška, který měl pozvednout návštěvnost Vlašského dvora, a kde nic, tu nic. Problém je jen v tom, kde na vše vzít peníze.
Obecně je i problém s parkováním v centru, že?
Starý: Ano, je třeba udělat záchytné parkoviště především pro autobusy, někde na okraji památkové zóny (míst a variant moc nemáme). Pak je třeba mít městskou vyhlášku, kde bude řečeno, že se musí parkovat jen na vyhrazených parkovištích, klidně placených. Tím bude pod kontrolou pohyb turist-busů, mohla by zde parkovat i osobní auta turistů. Pokud bude tato možnost parkování pro turisty mimo centrum, lze uvažovat na některých místech v centru o parkování pro rezidenty. Těm, kteří přijíždějí vlakem nebo linkovým busem, by měla pomoci s dopravou do centra právě nově navrhovaná MHD. Ale vše jsou to kroky návazné, které musí mít celkovou koncepci – hlavní „vstup“ a trasování pro turisty, parkoviště, různé druhy turistických cílů na těchto trasách atd. Nelze dělat B, když nemáme A.
Klán: Pokud jde o parkování v centru města, tak se mi líbí například princip, který mají zaveden v Rakovníku. Mají tam klasickou mýtnou bránu se závorou, kde si vezmete lístek a při odjezdu zaplatíte. Centrum města přeci není určeno pro parkování, pokud sem nepočítám nezbytné parkování, například místních obyvatel. Dalším konceptem je možnost vybudování parkoviště na periferii Kutné Hory. Teď nemyslím několik kilometrů, ale například směrem na Poličany nebo v areálu bývalého SVA. Vše je v dosahu od centra a de facto by to znamenalo koncept "zaparkuj a běž". U těchto typů parkovišť bych převzal usnadnění v projektu Smart City a jednalo by se o chytré parkování. Tedy, že když někdo přijede k parkovišti, tak se dopředu na display dozví, kolik je volných parkovacích míst, případně, kde je další parkoviště s volnou kapacitou. Za zvážení stojí vytvoření chytrých aplikací, které by si návštěvník mohl stáhnout do svého chytrého telefonu.
Takže, jestli to dobře chápu, cílem musí být udržet v Kutné Hoře návštěvníky delší dobu...
Starý: Ano, ale to je i o spolupráci subjektů - města, farností, kraje, soukromých vlastníků, ale i živnostníků. Kutná Hora má plno "děr" na trhu, kde by se uplatnili i noví investoři. Od farností nám mnohdy bylo na FCR řečeno, že nás ostatní v podstatě k životu nepotřebují. S tím moc neuděláte, protože vlastně mají pravdu. Oni vydělávají na vstupném už teď nemalé finanční prostředky (Kostnice 375 tis. návštěvníků a sv. Barbora 310 tis. návštěvníků ročně) a např. o společnou vstupenku do všech památek nestojí. Proto jsme s panem Lukáškem před 2 lety vymysleli zatraktivnění expozic ve Vlašském dvoře (teď spojený s celkovou rekontrukcí budovy Vlašského dvora a parku), abychom byli silnějším partnerem ve vyjednávání právě s farnostmi.
Klán: Je nutné nějakým způsobem v Kutné Hoře turisty udržet alespoň jeden den. Umím si představit, že Kutná Hora bude bránou k městům UNESCO, které jsou dále na Vysočině. Ať už se jedná o Telč nebo Žďár nad Sázavou. Koncept by měl vypadat asi následovně: první zastávkou by pro turisty byla Kutná Hora, kde by přespali a poté by se například vlakem vydali na cestu dál. Tuto věc jsem osobně probíral s panem Kinským, kdy jsme jako Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj jednali na zámku ve Ždáru nad Sázavou.
Jakými projekty byste onu popsanou skupinu turistů do města nalákal, co je potřeba dotáhnout?
Starý: S kolegy z Denemarku jsme před 8 lety otevřeli naučnou stezku kolem Kutné Hory, před 3 lety výjimečnou geologickou expozici. Ale nesmíme zapomenout ani na okolí – Kačina, Žleby, Sion, Katlov, Tasice a další. To vše je potřeba zapojit do široké nabídky pro turisty, zejména ty skupiny, které by tu měly zůstávat déle než 4 hodiny. Na tom všem pracoval pan Lukášek se svým týmem. Tento nedávno odvolaný jednatel Průvodcovské služby je zastáncem nové koncepce cestovního ruchu, která musí řešit moderně právě potřeby cestovního ruchu, včetně infrastruktury a následného marketingu. Bez ní se dál nehneme a vše budou jen dílčí řešení. Není důležité jen něco mít, ale důležité je také to umět prodat. Následně musí být lidé z návštěvy nadšení tak, aby se vraceli a předávali reference dál. To je nejlepší reklama.
Klán: Pokud jde o pana Lukáška, tak ten byl doporučen současným vedením radnice do funkce krizového manažera Vlašského dvora, ale bohužel se toho moc nezměnilo. Spíše mi přijde, že to byl zase nějaký kamarád. Pan starosta zmiňuje svůj slavný spolek, ale uvědomte si, o co se snažil i tento spolek, když byl pan starosta jeho předsedou, a byl v jasném střetu zájmů. Chtěli postavit Zeměloď. V tomto projektu se podivně rychle vydávalo stavební povolení. Neupíram mu různé stezky kolem Kutné Hory. To je zajímavé, ale cestovní ruch to tolik nezvedne. Víte, já se cítím Kutnohorákem od chvíle, kdy jsem do města šel studovat a od té chvíle mi osud města není lhostejný. Pan starosta jen říká, že má vše sesumírované, ale nic z toho se neudělalo. Pořád se jen handrkují o tom, koho odvolat nebo ne. Myslím, že předvolební kampaň na starostu města bude ještě hodně zajímavá. Já svůj koncept rozvoje města budu postupně představovat a finalizace proběhne v srpnu příštího roku.
