Za minulého režimu jste mohli mít problém metrem trefit tam, kam chcete. Nikdo se totiž netrápil tím, jestli se jmenuje stanice stejně jako ulice či náměstí. Ideologicky to bylo správně a to stačilo.
Trefili byste podle tehdejších názvů stanic?
V rámci propagace režimu se dnešní stanice Vyšehrad jmenovala Gottwaldova. Chodov byl pro změnu Budovatelů a Anděl byste taky hledali jen těžko. Dnešní Anděl byla totiž Moskevská. Nové Butovice nahradila stanice Dukelská a Nádraží Holešovice vzdávalo svým jménem hold Fučíkovi. (Julius Fučík byl český komunistický novinář, popravený nacisty pro účast v protinacistickém odboji.) Dejvická byla Leninova a zapřisáhlému komunistovi Václavovi Vackovi zase "patřila" dnešní stanice Roztyly, dříve - Primátora Vacka.
Nebo to, že metro na je na celkem čtyřech místech postaveno pod hladinou řeky Vltavy?
Jediná stanice, na kterou by trefili i dnes podle tehdejšího pojmenování všichni, je I. P. Pavlova, která je pod stejnojmenným náměstím. Dnes si na původ názvu vzpomeneme nejspíše jen díky aplikaci na pravé straně stěny, která zobrazuje slintající psy, a odkazuje tak k podmíněným reakcím (takzvanému Pavlovovu reflexu), které zkoumal právě ruský vědec Ivan Petrovič Pavlov.
Víte, jak byste se dostali například ze Sokolovské přes Mládežnickou až na Budovatelů? Zkuste o tom chvíli uvažovat a vzpomínat, správnou odpověď vám prozradíme na konci článku!
Kdy jsme se dočkali změny?
Po sametové revoluci došlo k vlně přejmenování a to vydrželo až dodnes. Okamžitě se přejmenovalo 12 stanic, které byly nejvíce ideologicky poznamenané. V rámci rozlučky s režimem se tak velmi přehledně a prakticky pojmenovaly tyto důležité oreintační body podle městské části, kde leží. Tento trend se osvědčil, a tak se i další stanice pojmenovávaly stejně.
Například Vyšehrad, Pankrác nebo Budějovická. Velký vliv na výběr jména má v současnosti místopisná komise, které leží na srdci hlavně to, aby se zastávkou korespondovala právě poloha stanice.
V současnosti je v Praze celkem 58 stanic metra. Tři z toho jsou přestupní - jde o Můstek, Muzeum a Florenc. Smutným faktem je, že bezbariérových stanic je jen 38! Nejhlouběji položenou stanicí je Náměstí míru na trase A.
Nejvytíženější zastávkou metra bez možnosti přestupu je I. P. Pavlova s více než 100 tisíci cestujících denně. Nejméně vytíženou je pak Kolbenova, kterou denně využije jen 3 500 lidí. Celkově nejpoužívanější trasa je trasa C, kterou denně využije až 530 tisíc pasažérů.
Stanice pražského metra jsou dvojího typu. Jednak jde o stanice hluboce ražené, nebo o povrchové stanice. Ražená stanice se nachází hluboko pod zemí, v hloubce obvykle mezi 20 až 60 metry. Většinou je z ní výstup jedním nebo více eskalátorovými tunely. Zajímavostí je, že stanice tohoto typu lze využít i jako protiletecký či protiatomový kryt! Příkladem této stanice v Praze je Anděl. Typickým příkladem pražské povrchové stanice jsou Luka nebo Rajská zahrada.
Úplně nejstarší ze všech zastávek, kde můžete z metra vystoupit, je ta na Hlavním nádraží. Abychom byli úplně spravedliví, stanice vznikaly zhruba ve stejném čase. Přesto je Hlavní nádraží unikátní. Začala se tady stavět stanice pro podzemní tramvaj, jenže nakonec stanice skončila jako zastávka metra, což se na stavbě podepsalo, protože se už nikomu nechtěla přestavovat.
Právě proto je na Hlavním nádraží netypické boční uspořádání nástupišť, jež připomíná tramvajovou zastávku. Důvod je jednoduchý: vozy podpovrchové tramvaje měly mít dveře na pravé straně podobně jako ty běžné, zatímco u vozů metra lze vystupovat na obě strany.
