Starostka Buštěhradu: Babiš má skvělou propagandu, spousta lidí mu naletí

Starostka je na práci kolem zámku právem hrdá. Zároveň však ví, že je to ještě běh na hodně dlouhou trať
Zobrazit fotogalerii (6)
 

Když jdete na úřad za Danielou Javorčekovou, máte z toho hezký pocit. Stoupáte po schodech zčásti opraveného buštěhradského zámku, dýchá na vás historie. Starostka města ve vás tento dojem zanechá, je na ní vidět, že to tu má ráda. Pachuť do úst přinesou až některá témata, která trápí nejen místní, ale vlastně i celou republiku.

Jak se vám pracuje na zámku?
Výborně, je to paráda. Jsem tady moc šťastná. Pokusy o záchranu buštěhradského zámku trvají už od roku 2003. Objekt byl v naprosto dezolátním stavu. Považuji za úspěch, že jedno křídlo už máme opravené, a může tu tedy být městský úřad. Každý den, když jdu do práce po chodbě a pak se dívám z okna kanceláře, přijde mi to jako úžasná věc.

Už je zámek zase ve vlastnictví Buštěhradu?
Ještě celý ne, ale Středočeský kraj jsme o to již požádali - a zrovna ve středu převod schválila krajská Rada. Původně byl náš, David Rath ho chtěl opravit, takže v roce 2010 město převedlo tři čtvrtiny zámku i s parkem na kraj. A my ho teď zase chceme zpět. Druhá možnost totiž byla, že zámek koupí ukrajinský zájemce a udělá z toho hotel. To jsme nechtěli. S tím, že samozřejmě víme, jak bude oprava náročná. Ale shodli jsme se na tom, že takto význačná památka by měla být v majetku města.

Daniela Javorčeková
- na radnici se dostala za nezávislé sdružení Společně
- vystudovaná architektka pro město pracuje jako uvolněná
- doma nemá televizi, prý na její sledování nemá nervy ani čas, informace čerpá hlavně z internetu

V jaké fázi opravy jsou?
Několik let se opravovaly střechy a krovy, na to se podařilo získat dotace. Těch peněz sice nebylo moc, ale na druhou stranu nad nimi byla dobrá kontrola. Takže se prostředky investovaly efektivně. Později se začalo opravovat západní křídlo. V minulém volebním období však bylo na radnici vedení, pro které zámek nebyl prioritou. Nesouhlasila jsem s tím a kritizovala to, jakožto i spoustu dalších věcí. Skončila jsem tedy v opozici a stala jsem se takovou místní potížistkou.

A to byl váš vstup do politiky?
Víceméně se to tak dá brát. Přistěhovali jsme se sem zhruba před čtrnácti lety. Nějak se začleníte do společenského dění, zjišťujete, co se ve městě děje. První věc, která mě zaujala, byl právě zdevastovaný zámek. A jelikož jsem profesí architektka přes památky, bylo jasné, že se musím začít zajímat. Už tehdy tady existoval spolek s názvem Buštěhrad sobě, skupina lidí, kterým nebylo jedno, co se děje. Tehdy se podařilo přesvědčit zastupitelstvo, aby se zámek koupil. Sháněli jsme pak prostředky, komunikovali s ministerstvem kultury, s krajem, dělali první projekty a tak dále. Tím to celé začalo.

Co "velká politika", nemáte ambice stoupat ještě výš?
Určitě ne. Je to taková džungle, že by mě netěšilo hrát politické hry, které jsou tam potřeba. Stačilo by mi fungovat v rámci Buštěhradu a něco pro město udělat.

To je ale přeci ideální průprava začínat jako komunální politik, nebo ne?
Hodně o tom teď přemýšlím. Máte pravdu, že je dobré, když politik začíná na komunální úrovni. Tam lidé vědí, koho volí. Víceméně se znají, nebo alespoň tuší, o koho jde. Pokud k tomu člověku nemají důvěru, nezvolí ho. Takže by se lidé měli více zajímat o dění ve své obci. A když to pak bude fungovat, je to dobrý základ i pro vyšší politiku.

Takový Andrej Babiš tedy do představy o ideálním politikovi nespadá. A přesto vyhraje volby...
Třeba nevyhraje. Pořád si říkám, že lidé zjistí, o čem je jeho marketingový projekt a že s politikou nemá prakticky nic společného. Nicméně má výborné PR, spousta lidí se bohužel nechá oblbnout. Spousta mých známých, které jsem považovala za inteligentní, se chovají jako blázni.

Jak to?
Třeba tendence k vystoupení z Evropské unie. To mají tak krátkou paměť? Vždyť komunismus neskončil tak dávno, aby se na všechno zapomnělo. Nemohli jsme nikam cestovat, spoustu věcí si koupit. O celkové nesvobodě, perzekucích a všech těch známých negativech samozřejmě nemluvě.

Vysvětlujete to i svým dětem?
Jistě. Zrovna nedávno jsem jim říkala, že tehdy nebyla žádná nutella, angličáci, lidi nic neměli, nikam a nic nesměli a stáli fronty i na toaletní papír…a samozřejmě nebyly mobily ani počítače. Koukaly na mě, pokyvovaly hlavičkami a pak se zeptaly – a maminko, to bylo za toho Wolfganga Amadeuse? Ale to jsem hodně odlehčila. Prostě každý, kdo si pamatuje minulý režim, musí být šťastný, v jaké žijeme Evropě a nejsme směrováni dál na východ. Jasně, EU má byrokratické nedostatky, má jich dokonce hodně. Ale nedá se to srovnávat s tím, co nám hrozí z druhé strany.

Není to ale spíš tím, že jsou lidé z politiky znechuceni?
Určitě ano! Situace je složitá, deziluze panuje. Ale v politice je stále hodně lidí, kteří to myslí dobře. Bohužel odjakživa funguje, že když někdo do politiky jde, okamžitě dostane nálepku, že není profesně úspěšný a nic moc vlastně neumí, jinak by to určitě nedělal. Což tak samozřejmě není. Obdivuji lidi, kteří něco dokázali ve své práci, a přesto do politiky jdou, protože mají chuť věci měnit.

Na druhou stranu, panu Babišovi nelze upřít, že také umí…
Jak jsem řekla, jeho PR je velmi propracované. Lidé tohoto druhu ale bývají schopní, co se týká propagandy. Pro příklady není třeba chodit daleko. Doporučuji podívat se na film Už je tady zas. Znáte?

Neznám…
Je o tom, jak se v dnešní době vzbudí Hitler a vrátí se do Německa. Mají ho za magora, který se snaží jako Hitler pouze vypadat, ale začnou ho z legrace zvát do různých show. On tam vykládá znovu totožné věci, jako když se dostával k moci. A lidé mu to opět začnou baštit. Je to naprosto mrazivý film, i když laděný do černého humoru. Jednoduché pravdy zkrátka fungují i dnes. Jak zatočíme s migranty, tohle vyřešíme, tamto také, budeme mít silný stát a tak.

Ve městě funguje bohatý kulturní život. Čarodějnice, jarmarky, dětský den, vlastní akce maji skauti, fotbalisté, tenisté, šachisté a další. Letos Buštěhrad slaví 520 let povýšení na město. Na podzim budou oslavy pokračovat v rámci divadelního festivalu Předivo. 

Buštěhrad ale přeci také měl co dočinění s jedním takovým filutou, jmenoval David Rath…
Ten alespoň něco udělal. Sem tam něco postavil nebo nechal coby hejtman kraje opravit. Babiš? Ani náhodou. Víte, jsou šikulové, kteří si sice něco vezmou pro sebe, ale zároveň realizují i něco bohulibého. A pak jsou takoví, kteří jedou pouze na svoji osobu. Nemorální je v každém případě oboje. 

Dostáváte ještě "sežrat", že jste město, které osoba pana Ratha poznamenala?
Ani ne. Spíše nás vnímají jako oběti té kauzy. Protože záměr na opravu zámku a okolí jako takový byl dobrý. Tehdy ještě byly evropské dotace na tento druh památek. Jenže kvůli tomu, co se pak dělo, se o peníze nepožádalo. Dnes už podobný dotační titul neexistuje, což je velký problém. Pokud potřebujeme 100 milionů na opravu, tak na ně nemáme šanci dosáhnout. Možná Norské fondy, ale tam je obrovský převis žádostí.

Co Středočeský kraj, nemůže pomoci?
Kraj nemá chuť do zámku investovat. Možná by vše mohl zaštítit, ale je otázka, jestli to vůbec něčemu pomůže. Přitom kdyby peníze byly, je za dva roky hotovo.

Tak ale co s tím, vypadá to jako neřešitelná situace...
Od toho na radnici jsme, abychom řešení hledali. Rozhazujeme různě sítě. Možností je třeba soukromý spoluinvestor, spolupráce s vysokou školou a tak dále. Necháváme si teď vypracovat studii, která řeší opravu zámku na etapy. Například víme, že na podzim budou vypsány dotace na polyfunkční komunitní centra. Měli bychom tam zázemí pro skauty, ochotnické divadlo a zároveň nějakou sociální službu, například  stacionář. Takže do části východního křídla umisťujeme polyfunkční centrum. Pak víme, že se vypíše dotace na sociální byty, kde budou i byty pro seniory. Tím bychom měli další kus vyřešený. Jednáme i s lidickým památníkem, že by se ve střední části zámku udělala mezinárodní galerie dětské výtvarné tvorby, mají obrovské množství prací v depozitářích, ale nemají prostory, kde vše vystavit. Takhle po kouskách by to zkrátka snad mohlo jít.

To je docela hodně práce. Mimochodem, máte to jako žena v politice snazší?
Tak to nevím. Myslím, že to vyjde stejně, ať jste žena nebo muž. I když je pravda, že se občas setkám s mužem, který mě díky tomu, že jsem žena, podceňuje. Myslí si, že když na mě zahartusí, bude po jeho. Jednou za mnou byl podnikatel, který za městem koupil obrovské plochy polí a chtěl, abychom mu z toho v územním plánu udělali stavební pozemky s tím, že tam postaví logistické centrum. Začal mě manipulovat, jak to, že nechci dobro pro naše občany, že oni by nám tam vybudovali potůček, parčík, přestalo by se nám do města "prášit z pole"…to jsem mohla vyletět z kůže! Hrozně se divil, že jsem na to nekývla.

Proč ne?
Snažíme se výstavbu celkově utnout. Už je toho moc. Satelity kolem obcí dělají problémy, nevejdou se vám pak děti do škol a školek, pak přestane stačit kapacita čističky a tak dále. Do nového územního plánu už dáváme nové rozvojové plochy jen výjimečně a v malém měřítku.

Co to znamená konkrétně, kdo může počítat s tím, že uspěje?
Třeba když má někdo jednu parcelu a nutně si tam potřebuje pro sebe postavit dům. Nebo když je tam nějaký veřejný zájem. Ale tisíce metrů polí, to už prostě k přeměně na stavební pozemky povoleno nebude.

Takže, když se vrátím k tomu podniklateli, nátlak a výhrůžky na vás neplatí?
Ne, nenechám se zastrašit. A někdy spíš možná až moc na plnou pusu říkám, co si myslím. I buštěhradským občanům. Člověk se sice snaží být diplomat, vysvětlovat dokola, proč děláme to či ono. Ale ne vždycky se mi to podaří. Chodím dokonce i na buštěhradský Facebook, odehrávají se tam takové neoficiální debaty. Někdy tam lidé probírají nesmysly, ale člověk se také dozví spoustu věcí, které jim vadí a může je lépe řešit.

Jaké tři věci se vám ve městě povedly?
Jsem pyšná na to, že vůbec sedíme v zámku a je v takovém stavu, že část je opravená a pod střechou. Dále jsme realizovali přístavbu základní školy, protože už se nám tam nevešly děti, a nyní tam provádíme ještě další investice. Obecně, škola a školka je oblast, do které jsme v našem volebním období dali nejvíce peněz. A také se nám podařilo získat peníze na likvidaci obrovské černé skládky na našem katastru.

Je něco, co byste ve městě chtěla, po čem toužíte?
V první řadě více peněz, aby se mohlo opravit to, co tu už je. Máme krásné staré centrum, ale vybydlené. V hrozném stavu jsou komunikace, chodníky, infrastruktura, některé obecní objekty, památky, všechno se rozpadá. Ale na opravu jsou prostě potřeba finance, bez nich není šance něčím pohnout.