Paní Vlasta Pešková (nyní Šrámková) letos oslavila 80. narozeniny a je velmi dobrou přítelkyní Dany Zátopkové, kterou všichni dobře znají. Házely obě oštěpem a paní Zátopková se stala dokonce kmotrou její dcery. Obě se v roce 1960 zúčastnily Letních olympijských her v Římě, kde Dana Zátopková tehdy vyhrála stříbrnou medaili, zatímco Vlasta Pešková bramborovou. Málokdo už ví, že ten samý rok paní Pešková hodila svůj osobní rekord, který by jednoznačně stačil na olympiádě na zlatou medaili (56,21 m), s vrcholovým sportem bohužel skoncovala velmi brzy i přesto, že měla velký potenciál a mohla v příštích letních olympijských hrách bojovat o zlato.
Paní Vlasto, pamatujete si, kdo nebo co vás přivedlo ke sportu?
Určitě si to pamatuji, byl to reprezentant Karel Hošek, který mě v 11 letech přivedl ke gymnastice.
Kdy jste se vůbec dostala k oštěpu?
Bohužel až před maturitou, kdy mi všichni tvrdili, že už jsem moc stará na to, abych něco dokázala. A jsem ráda, že jsem je trochu vyvedla z omylu... :-)
Jak se tehdy trénovalo před olympijskými hrami? Měla jste nějaký speciální tréninkový plán?
V těch dobách se trénovalo s dřevěnými oštěpy na štěrku. Pamatuji si, že když jsme všichni večer ukončili trénink, poslali mě a Danu Zátopkovou štípat dříví jako speciální tréninkový výcvik.
V jakých sportech mimo hod oštěpem jste ještě vynikala?
Hrála jsem házenou, basketbal a zkoušela postupně všechny atletické disciplíny. Nebyla jsem dlouho rozhodnutá, co mě bude nejvíc bavit.
Co pro vás znamenal sport? V čem se podle vás liší sport v současnosti?
Já měla sport jako koníček. Nešlo to jinak. Sport vás neuživil. Musela jsem chodit každý den na 8 hodin do práce a po práci jsem šla trénovat na louku za domem. V tom vidím největší rozdíl. Nedělaly jsme to pro peníze.
Byl nějaký důvod, proč jste nepodala svůj nejlepší výkon i na LOH, když váš osobní rekord jste hodila jen pár měsíců před LOH a přehodila byste i zlatou medailistku?
Hlavní důvod bych viděla asi v tom, že jsem byla nemocná. Abych mohla jet do Říma, musela jsem podepsat revers v nemocnici a to se odrazilo i na výkonu.
Proč jste přestala házet oštěpem?
Důvodů bylo více. Manžel si nepřál, abych se tolik věnovala sportu. Sám se stal mistrem sportu v boxu a věděl, co vrcholový sport obnáší. Rozhodnutí o konci mé sportovní kariery ale padlo kvůli tragédii, která se stala v době, kdy jsme čekali naši dceru a manžel tragicky zahynul před jejím narozením v roce 1961.
Litovala jste někdy svého rozhodnutí a stýskalo se vám po sportovním prostředí?
Upřímně? Nelitovala. Vždy jsem brala věci tak, jak jsou.
Jste v kontaktu s paní Danou Zátopkovou?
Jsem, ale určitě ne tak, jak bych chtěla. Párkrát jsme se sešly a v kontaktu jsme zůstaly převážně přes telefon. Mrzí mě to a snad se nám to ještě podaří napravit.
