Zatímco děti šly 1. září roku 1929 po prázdninách znovu prvně do školy, v rodině Fialových ve Veľkých Dravcích na Slovensku slavili narození dcery Květy. Těžko mohl tehdy někdo tušit, jaký osud je jí dán do vínku a jak slavnou herečkou se stane. Do toho okamžiku bylo ale ještě hodně daleko a Květu Fialovou čekalo i mnoho těžkých chvil.
Trauma patnáctileté dívenky
Kromě herectví je Květa Fialová známá také svým zvláštním vztahem k mužům. Proč se tak odmítavě stavěla k intimnostem a dokonce o tom dokázala na rovinu hovořit i s novináři nebo diváky? Známou a pro patnáctiletou dívku také bohužel po zbytek života traumatizující událostí bylo znásilnění ruskými vojáky, kteří v roce 1945 přijeli osvobodit naši republiku od Němců. Při té příležitosti si ale také mnohdy brali to, co chtěli oni sami. Včetně mladičké Květy. Všechno vyšlo na povrch, mladí muži byli odsouzeni k smrti a jak už to ve válce chodí, trest byl vykonán okamžitě. Oběť jejich nezvládnutého chování přitom jejich konec viděla. Není se čemu divit, že se do dalších kontaktů s muži právě nehrnula.
Vyšlo až druhé manželství
Její odtažitý vztah k opačnému pohlaví jí ale v lásce přece jen nezabránil. Už ve svých dvaadvaceti letech se prvně provdala, když stanula před oltářem s Jiřím Joskem. V manželství ale dlouho nevydržela a raději doslova uprchla. Ani to ale neměl být konec jejím letům, prožitým po boku muže. Další vztah s režisérem Pavlem Hášou už vydržel až do jeho smrti v roce 2009, přesto ale poměrně často o svém vztahu k mužům hovořila jakoby jiným jazykem.
Netradiční vyznání
Ostatně celý její život a vystupování se mohly divákům jevit jako ze zvláštního světa. Svůj podíl na tom jistě měla i výchova. Květa Fialová vyrůstala v rodině, kde se otec hlásil k evangelické víře, zatímco maminka vyznávala buddhismus, což bylo zvlášť v té době náboženství v Československu nevídané.
Však také kvůli tomu měla problémy, které ale mladou Květu Fialovou nemohly odradit od stejné cesty, jako před lety zvolila její matka. A tak si i pod tímto vlivem zkrátka rozdělila lidi na ty hodné a zlé, na anděly a čerty a podle toho také jednala. Komunikovat s ďáblem nemá smysl…
Milovala svoje neduhy
Snad právě buddhismus nebo docela svérázný přístup k životu učinil z herečky ke stáří opravdu zvláštní bytost, éterickou, neobyčejně pozitivní ženu, smířenou nejen s během života a přibývajícími léty, ale i se všemi neduhy, které vysoký věk s sebou nese. A tak si nestěžovala po operaci srdce, neláteřila ani ve chvíli, kdy přestala vidět na jedno oko, snášela trpělivě a snad i s radostí všechna příkoří, která před ní život stavěl.
Statečně a se svým podivným pohledem, kdy se v do široka rozevřených stárnoucích očích odrážel celý svět, všechny prožité životní, divadelní i filmové role i víra, prala se životem a vším, co jí přinášel. Říkala, že všechno je tak, jak má být.
Konec života?
Nezapomenutelná Květa Fialová, která se za svůj život objevila ve více než 120 filmových rolích a svoje diváky těšila a bavila i na jevištích našich předních divadel, zemřela 26. září roku 2017. Ani tahle chvíle ji ale vlastně nemohla překvapit. Stejně jako všechna zdravotní příkoří snášela trpělivě a smířeně i pomyšlení na konec vlastního života. Několikrát dokonce mluvila i o tom, že se na smrt vlastně těší. Ostatně kdo ví - pokud ještě její buddhismu oddaná duše nedosáhla Nirvány, může se právě dnes v novém těle vypravovat na svoji první cestu do školky.
Zdroj: csfd.cz, 13. komnata Květy Fialové
KAM DÁL: První člověk na severním pólu, který překvapivě porazil Amundsena. O jeho úspěchu jsou dodnes vážné pochybnosti.
