Zhruba pět dní po událostech 17. listopadu se konala první demonstrace v Čelákovicích, a to před místní slévárnou TOS. "V úterý nebo ve středu mi volali pracovníci Průmstavu, že dělají první neoficiální demonstraci před TOSem, a jestli bych tam nechtěla přijít," popisuje Volfová průběh konce roku 1989 v Čelákovicích.
Velká stávka přišla na konci listopadu, konala se na čelákovickém náměstí, odhadem přišlo pět až šest tisíc lidí, tedy zhruba polovina tehdejšího města. Stávky na náměstí se zúčastnili kromě jiných také zaměstnanci slévárny nebo kovohutí. "Byl tam připravený valník, přijeli herci z Prahy. Začalo se křičet, ať promluví někdo odsud. Výrostci mě vysadili na valník, k takovému davu jsem ještě nikdy nemluvila," vzpomíná Volfová.
Zahodila jsem zástěru a šla dělat revoluci
Občanské fórum se v Čelákovicích zakládalo začátkem prosince. "Já jsem kolem půl jedenácté smažila řízky, protože vedle bydlel opuštěný soused a jel za svou sestrou do nemocnice, tak jsem smažila první řízek pro něj. Bylo příjemně mrazivo," řekla Volfová.
Následně svého muže poslala odnést řízek k sousedovi, než odjede do Prahy. "On se vrátil a říká, ať smažím další, že má hlad. No a já mu řekla, že má smůlu. Volali mi z muzea, že se zakládá Občanské fórum. Rozvázala jsem zástěru a říkám: já jdu dělat revoluci," popisuje historku spojenou se zakládáním hnutí v Čelákovicích Volfová. V sázce bylo podle ní hodně, nebylo zatím jasné, jak pokus o revoluci dopadne.
Komunista mě vyhodil z radnice
Do Čelákovic dorazil také okresní tajemník Národní fronty a okresní tajemník OV KSČ. "Zavolali si mě, lidovce, komunisty, zástupce škol sem na radnici a ode mě chtěli, abych odsoudila psaní Svobodného slova. Já jsem tenkrát řekla, že to odsuzovat nebudu, protože naši studenti mají marxismus-leninismus, takže jsou jistě vzdělaní a vědí, proč to dělají a co se jim nelíbí," řekla Volfová. Tajemník OV KSČ se vztyčil a vyhodil Volfovou z radnice. "Přišla jsem domů a říkám, že mě asi zavřou," dodala.
Nejsilnější zážitek z událostí v roce 1989 má z demonstrace na Václavském náměstí v Praze, kde byla ve chvíli, kdy Marta Kubišová zpívala svou píseň Modlitba pro Martu. "To mi tekly slzy, to bylo velmi emočně silné."
Po stávce v Čelákovicích se již měnilo personální obsazení jak na okrese, tak na radnici. "Bylo tenkrát svoláno plenární zasedání, to se měnila rada, dávali se tam zástupci Občanského fóra. Náš kulturní dům praskal ve švech," uvedla.
Už ve svobodných volbách
Do zastupitelstva Čelákovic se Volfová dostala při prvních svobodných volbách v červnu 1990 za Československou stranu socialistickou (ČSS), která úzce spolupracovala s OF a jejíž členkou byla již před revolucí. Po listopadu 1989 působila za ČSS v radě okresního národního výboru. "Nabízeli mi, abych dělala místopředsedkyni ONV, ale vzhledem k tomu, že jsem měla malé děti, tak jsem to odmítla a byla jsem pouze členka rady," řekla Volfová.
Od roku 1990 je Volfová bez přerušení členkou čelákovického zastupitelstva, v současném volebním období je také v radě za ODS, za kterou kandiduje od voleb v roce 1998, v roce 1994 byla na kandidátce, kde ODS tvořila koalici s KDU-ČSL a LSNS.
Politiku nemůže dělat každý
Letos získala Výroční cenu města Čelákovic. Zastupitelstvo ji cenu udělilo za dlouholeté působení v samosprávě města, za šíření dobrého jména Čelákovic v celé České republice i zahraničí a za významný přínos v uplatňování principů svobody a demokracie.
Dnes se podle ní vede velmi silová politika, která se přenáší také do osobních vztahů. O vedení většího města, kterým podle ní Čelákovice jsou, je navíc podle ní velký zájem, ne všichni uchazeči o funkci starosty jsou ale podle Volfové charakterově zralí a dobří.
