Klub turistů i letos v CHKO Brdy vyznačil další trasy, pyrotechnici pokračují v likvidaci nevybuchlé munice a Správa Chráněné krajinné oblasti denně řeší to, jak zachovat brdskou přírodu pro budoucí generace nebo s tím související hospodaření v lesích a s vodními zdroji.
O tom, jak pokračují ochranářské aktivity v CHKO a jaké jsou problémy, jsme si povídali na sklonku existence druhé sezony chráněné oblasti s vedoucím Správy CHKO Brdy Bohumilem Fišerem.
Ministerstvo obrany oznámilo 6. dubna 2011záměr zrušit některý z vojenských újezdů, přičemž nejpravděpodobněji to měl být Vojenský újezd Brdy. Na jednání v červenci 2011 v Jincích, jehož se účastnil i ministr obrany a ministr životního prostředí, byla nastíněna představa, že by na místě zrušeného vojenského újezdu měla vzniknout CHKO. Tuto myšlenku v září 2011 ve Strašicích naprostou většinou přítomných podpořil seminář O ochraně Brd povojenských.
Nedávno vstoupila v platnost nová vyhláška o režimu v Brdech. Trvale nepřístupné lokality jsou dopadové plochy Jordán a Tok, Padrtě, Bahna, prostor bývalé střelnice Kolvín a posádkové cvičiště Brda. Zatím jsou uzavřené oblasti, kde ještě nebyli pyrotechnici. Jak provádíte ochranu přírody na Brdě, kde je posádkové cvičiště a přísný zákaz vstupu?
To si dělá zjednodušeně řečeno ministerstvo obrany samo. My se s nimi domlouváme, co by bylo potřeba a co kde se bude dělat. Samozřejmě provádíme kontrolu stavu a úzce spolu navzájem spolupracujeme.
Návštěvnicí si často na sociálních sítích stěžují třeba na nedostatečné pokrytí středních Brd mobilní sítí. Je nějaký zájem o výstavbu stožárů pro mobilní operátory?
Signál mobilních operátorů je v CHKO Brdy podobný jako jinde v členitější krajině. Je třeba počítat s tím, že v lese se prostě nedovolám všude. Možná je to i pro mnoho návštěvníků atraktivní. Záměr výstavby stožárů pro mobilní operátory kromě obecného dotazu ze strany mobilních operátorů nikterak nepokračuje, proto si važme největší hodnoty oblasti, a tou je nezastavěnost.
Pořád se mluví a píše o známých dopadovkách na Toku a Jordánu. A co střelnice Kolvín?
Problematika Kolvína, Bahen a části k posádkovému cvičišti mezi komunikací Neřežín Obecnice a komunikací vedoucí k Bílému křížku je složitější, protože na těchto plochách je významná zátěž municí. V tuto chvíli se neví, co se na nich bude dít, a do konce roku zde neproběhne ani povrchový sběr. Je těžké uvažovat o plánech do budoucna. U Kolvína je možnost řízeného vypálení a následné pyrotechnické očisty území jako jedna z reálně proveditelných možností.
Jak to vypadá se značením turistických tras?
S Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), Správou CHKO Brdy byl projednán cílový stav značení turistických cest pro pěší, kde loni dostal Klub českých turistů (KČT) souhlas ministerstva životního prostředí s jeho vyznačením. Postup reálného značení v terénu závisí na dohodě KČT s Armádou ČR s ohledem na prováděnou očistu území od munice. V případě cyklotras byl s AOPK ČR, Správou CHKO Brdy také projednán cílový stav a i v tomto případě obdrželo město Příbram a Ekologické centrum Orlov souhlas ministerstva životního prostředí s jeho vyznačením. Před značením musí být vypracován projekt, sehnány finanční prostředky, další povolení a souhlas vlastníka. Armáda letos uvolnila další části pro vyznačení. Některé trasy se vychylují od původních záměrů a schválení a to bude potřeba dořešit.
Turisté často poukazovali na regulovaná koryta potoků. Jak řešíte s lesními hospodáři vodní režim?
Máme studii na zlepšení retenčních schopností Klabavy. Ta je projednávána s vlastníky, ale třeba i obcemi, kudy říčka protéká. Takzvaná obtoková strouha, která odvádí vodu z rašeliniště u Padrťských rybníků, je součástí této studie. Pokud se nějakým způsobem znefunkční, pomůže to podle studie snížit povodňový průtok až o devět procent, což je poměrně významné. Situaci ohledně vodního režimu řešíme, ale je to složitejší, protože je tady spor mezi Povodím Vltavy a VLS. S oběma subjekty jednáme, i když mají rozdílné názory. Oba ale chtějí částečně funkčnost strouhy zachovat. Mezi doporučení patří třeba i revitalizace koryta Voložného potoka, který byl nešetrně upraven. Jinak je stav potoků v CHKO Brdy oproti okolní krajině velmi dobrý až výborný. Historicky bylo provedeno minimum nevhodných úprav a potoky nejsou ovlivněny chemikáliemi ze zemědělství a z průmyslu. To dokládá i to, že v CHKO Brdy žije nejsilnější populace raka kamenáče v ČR, který se objevil i v logu chráněné oblasti. Dále v potocích žijí i vranky obecné, mihule potoční a střevle potoční.
Daří se vám měnit způsob hospodaření v lesích?
S potěšením mohu říci, že lesníci Arcibiskupství pražského šetrné hospodaření maloplošně už zkouší. AOPK ČR, Správa CHKO Brdy na sklonku loňského roku uspořádala Odborný seminář k pěstování smrkových porostů v CHKO za účasti obou hlavních vlastníků lesa a za účasti mnohých odborníků, a to včetně informací o možnostech dotační podpory zlepšení druhové skladby lesa. V Příbrami v rámci expozice o CHKO Brdy v Domě Natura vysvětlujeme podrostní a výběrné hospodaření a chválíme jeho užití v CHKO Brdy. Dále se budeme vyjadřovat při tvorbě lesních hospodářských plánů jako dotčený orgán ochrany přírody.
Jaká je návštěvnost Brd oproti loňsku?
Tak návštěvnost se oproti lonsku zvýšila. Podle našich zkušeností bude asi přibližně stejný počet pěších návštěvníků, ale určitě se zvýšil zájem cyklistů. Je vidět i více skupinek cyklistů.
Jak to vypadá s nelegálními vjezdy aut do oblasti?
Určitě je mnohem méně aut. Jednak je oproti době, kdy tady existoval vojenský újezd, podstatně méně vydaných povolení a pak tu funguje Policie ČR. Když rostou houby, nelegální vjezdy se zvýší, ale policie pracuje skvěle. Ono je nepříjemné potkat na těch úzkých silnicích třeba náklaďák, který sváží dřevo, ale je to o tom navzájem se respektovat. Někteří návštěvníci si myslí, že tam nemohou potkat auta, ale pracují tam lesní dělníci, lesníci, jezdí tam těžká technika. Je to o vzájemném respektu.
V Brdech jste dělali monitoring rysa. Pokračujete na projektu a máte nějaké poznatky?
Monitoring pokračuje, ale především přes zimu. Z poslední doby nemáme bohužel žádné zprávy o výskytu rysa, tedy žádné konkrétní pobytové znaky nebyly nalezeny a ani žádné přímé pozorování nemáme. Minule byl alespoň nahrán zvukový záznam rysa v jižní části středních Brd.
Poslední roky se množí zprávy o rozšiřování vlka na našem území. V Brdech nebyl zaznamenán? Mohl by tu žít?
Teoreticky by vlk, ale i šakal mohl v Brdech být, ale nejsou také prokázaná žádná pozorování. Přesto jsou ale v Brdech i relativně zajímavější druhy. Například datlík tříprstý – nikde jinde ve středu Čech tohoto datla nenajdete a jeho výskyt ukazuje na to, že jsou tady pěkné porosty a krajina má horský charakter. Také tu byl objeven dokonce motýl, jenž ještě nemá české jméno. Žije na vřesovišti na Jordánu a na Toku a v Čechách jsou Brdy jediným místem jeho výskytu ještě kromě Šumavy.
