Slovo „režisér“ působí na mnoho žen doslova jako afrodiziakum. Jestliže ale některé jen touží dostat se do blízkosti muže, který natáčí úspěšné filmy a vidí v něm i dobře zajištěného člověka, herečky pak mohou mít i další motivaci pro vstřícnost. Jde o práci, kterou by snad mohly získat. Zatímco ale u mnoha režisérů a samozřejmě i hereček jde jen o tradovanou pověst, ve své době protežovaný Otakar Vávra se, jak se zdá, nebránil žádnému dobrodružství. Jeho přízní prý prošly i takové hvězdy filmového plátna, jako byla Lída Baarová, Adina Mandlová nebo Nataša Gollová. To jsou ale jen ta nejzářivější jména z mnoha…
Ani finančník, ani architekt, ale režisér
Budoucí režisér Otakar Vávra, který bezesporu patří mezi ty nejvýznamnější v našem filmovém rybníčku a jehož tvorba daleko překročila hranice státu, se narodil v roce 1911 do poměrně dobře zajištěné rodiny, a tak se pravděpodobně automaticky počítalo, že půjde mladý Otík studovat a bude se živit podobně jako jeho otec, ředitel úvěrové společnosti. Jenomže mladík z finančnické rodiny měl zjevně jiné plány a vydal se na studium architektury. Ani to ale nakonec neměl být jeho osud, i když mu tvůrčí přístup, který je v tomto oboru nutností, jistě v jeho pozdější profesi také pomohl.
U filmu byl už za studií
Již při studiu se Otakar Vávra pustil do sbírání prvních filmařských zkušeností, nejprve pomocí s natáčením dokumentů a pak také krátkých filmů. Stále se jeho jméno ale objevovalo v titulcích jen mezi pomocníky. Zlom přišel až v roce 1937, tedy těsně před druhou světovou válkou, kdy světlo světa spatřila jeho známá Filosofská historie. Od toho okamžiku bylo možné Otakara Vávru považovat za režiséra, který celkem jistě vystoupá hodně vysoko. A on také stoupal – za každého režimu.
Vyznamenání od nacistů
Přišli nacisté a mnozí filmaři řešili dilema, jak se vyhnout postihům, nebo dokonce popravišti. Otakar Vávra měl zřejmě jasno. Točil pokud možno psychologické snímky bez politického podtextu, neprovokoval, a dokonce se oproti mnohým jiným nechal dekorovat německým vyznamenáním, Čestným štítem protektorátu Čechy a Morava s orlicí svatého Václava. To byl moment, který mu mnozí do konce jeho či svého života neodpustili. On to ale bral ryze pragmaticky: buď vyznamenání, nebo poprava. Volil vyznamenání.
Oddaný komunista Vávra
Pak přišel konec války a národ si mohl myslet, že poroby a strachu již bylo dost a je to navždy pryč. Jenomže to by se nesměli vlády chopit komunisté, kteří sice slibovali šťastné zítřky pro všechny, jen zapomínali v počátcích dodat, že pro všechny svoje příznivce. Spousta filmařů, ať již herců, nebo i režisérů a dalších tvůrců, kteří se na propagandě takového režimu nehodlali podílet, se v té době musela „z vlastní vůle“ odebrat do ústraní. Otakar Vávra ale chtěl točit dál, navíc byl velmi levicově naladěn, a tak neměl větší problém točit to, co se chtělo a co se hodilo. I to mu část národa samozřejmě nemohla odpustit.
Vyznamenání po listopadové revoluci
A dál? Přišel listopad 1989. A kdo by se domníval, že teď už téměř osmdesátiletý režisér definitivně zmizí ze scény, hodně by se mýlil. Naopak. Po přelomu tisíciletí došlo na předání Českého lva za celoživotní přínos české kinematografii, a nejen to. Otakar Vávra byl tedy jednoznačně filmařem jakéhokoliv režimu, a i když jsou jeho snímky poplatné dobám, v nichž točil, o jejich umělecké a profesionální kvalitě by si asi dovolil pochybovat jen opravdový cynik.
Krásné ženy, kam se podíváš...
Kromě tohoto – řekněme – kontroverzního vyznění jeho kariéry je tady ještě stránka jiná, která zaujme hlavně ty z nás, kteří rádi zkoumají osobní stránku života druhých. Jak vlastně Otakar Vávra, režisér, který začínal téměř před sto lety, vybíral do svých filmů herečky pro hlavní role? Mnoho špičatějších jazyků má jasno. Tenhle muž měl opravdu rád ženy a dokázal využívat svého kouzla a moci k ovlivňování jejich životů. Ta, která dostala hlavní roli, se přesunula alespoň na čas na výsluní divácké přízně. A pro Otakara Vávru to byl další úspěch do jeho sbírky. Které ženy se podle všeho takto dostaly ke svým rolím?
Mandlová byla jen začátek
Už v době, které se tyto historky týkají, se hovořilo o jeho krátkodobém vztahu s tehdejší hvězdou Adinou Mandlovou. Jejich dlouholeté kamarádství jedné noci přerostlo podle jeho vlastního vyprávění v něco víc, ale k opakování je nic nenutilo. Stalo se to a život šel dál. Ani po svatbě s krásnou a bohatou Helenou se mu ale cizí ženy rozhodně nepřestaly líbit. Točily se kolem něj ostatně ty největší filmové krásky. A tak na sebe nenechalo dlouho čekat poblouznění zvláštní, vzdělanou a psychicky nevyrovnanou Natašou Tanskou, s níž ale jakékoliv intimnější chvilky režisér vytrvale popíral, i když takový úmysl měl.
Odolala – netočila
Dalo se slavnému a charismatickému režiséru odolat? Dalo. Příkladem byla Zita Kabátová, která na „soukromý konkurs“ v režii Otakara Vávry nepřistoupila a následovalo mezi nimi několikaleté významné ticho. Jak se tedy potom dostala Nataša Gollová k jedné ze svých životních rolí ve filmu Pohádka máje? Vysvětlení se samozřejmě nabízí, už jen proto, že právě pro herečku Gollovou se při natáčení vytvářely ty nejlepší podmínky a všichni kolem ní byli podřízeni tomu, aby to byla hlavně ona, která ve snímku vynikne co nejlépe. Byla to jen náhoda? Kdo pana režiséra znal osobně, mnoho nadějí by do takového vysvětlení patrně nevkládal. Ani tím ale výčet jeho údajných hvězdných milenek zdaleka nekončí.
Desítky žen, ale s poslední vydržel až do smrti
Byla tady také kontroverzní, ačkoliv nesporně krásná a nadaná Lída Baarová, která svoji kariéru zlikvidovala vztahem s Josephem Goebbelsem, ale i její (neméně zajímavá) sestra Zorka, jež bez vlastní viny doplácela na sestřinu pověst. Další v pořadí prý byla také Hana Vítová. Je potřeba znovu připomenout, že byl režisér tou dobou ženatý. Jeho manželství se ale nakonec přece jen rozpadlo, a to kvůli dalšímu vztahu. Tentokrát se tou vyvolenou nestala herečka, ale jeho studentka, pozdější režisérka Jitka Němcová. O čtyřicet let mladší dívka Otakara Vávru doslova očarovala, a tak se později rozhodl ještě jednou postavit před oltář, i když po třiceti pěti letech společného života. A tohle manželství – světe div se – vydrželo až do režisérovi smrti, která si na něj počkala celých sto let!
Zdroj: tn.nova, wikipedie, csfd, aktualně
KAM DÁL: Režisér seriálu Policie Modrava natočil kultovní hity. Poslední film ho ale zlomil.