Každý z nás už nejspíš absolvoval vyšetření očí. Ať už preventivní, nebo aby zjistil, kolik dioptrií bude v brýlích potřeba. Většinou jsme se ale zřejmě setkali s optikem. Do jeho hlavní pracovní náplně patří zhotovení korekční brýlové pomůcky, a to jednak výběr brýlové obruby, nacentrování a zábrus brýlových čoček a případná anatomická úprava hotových brýlí.
Optik má vystudovanou střední školu a měl by být také člověk, co rozumí estetice, módě, designu. Zároveň však oplývá určitou zručností, aby zákazníkovi neměnil šroubek v postranici třicet minut a dokázal kvalitně zabrousit brýlové čočky. Pro dobré vykonávání této profese je také důležitá znalost anatomie a fyziologie očí a blízkého okolí. Musí mít samozřejmě i určitý cit pro obchod a komunikaci se zákazníkem.
Mgr. Ondřej Vlasák, Ph.D.
- vystudoval bakalářské a posléze magisterské studium v oboru Optometrie na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně
- je autorem mnoha přednášek a posterů na českých i zahraničních oftalmologických a optometristických sjezdech
- v rámci doktorandského studia vyučuje na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně
- hlavní optometrista sítě očních klinik Lexum působí na klinice v Brně
Vzrůstající tlak na kvalitu vidění
Oproti tomu optometrista je absolvent vysoké školy. Jedná se o hybridní studijní obor, který má něco z přírodovědy a něco z lékařství. Studenti se specializují na vyšetření zrakových funkcí, a to jak objektivní, přístrojem, tak subjektivní pomocí otázek a zpětné vazby od pacienta. Tudíž by měli perfektně zvládat obsluhu klinických oftalmologických přístrojů, ale i práci s pacientem.
Vyměřují hodnoty do brýlí, aplikují kontaktní čočky nebo se podílí na kalkulaci hodnot nitroočních čoček. Počet odvětví optometrie se pomalu zvyšuje, jak narůstá i tlak na kvalitu vidění. Za zmínku stojí například behaviorální, sportovní či klinický směr optometrie. Jedním z takových odborníků je i Ondřej Vlasák.
Kde jsou hranice mezi oběma obory? Jsou přesně dané?
Optometrista může více suplovat práci optika, není tomu však naopak. Oční optik nemá pravomoc vyšetřovat zrakové funkce, které jsou potřebné pro zhotovení dioptrických brýlí. Otázkou jest, jak schopný bude optometrista v zábrusu brýlí, když se tomu během studia na vysoké škole nevěnuje tolik jako optik na škole střední.
Je to v západních zemích jiné? Má tam optometrista větší přesah do práce očního lékaře?
Například ve Spojených státech či Anglii se téměř nestane, aby oční lékař předepisoval brýlovou korekci. Optometristé zde mohou provádět i diagnostiku očních onemocnění a pokud zjistí, že je něco špatně, odesílají pacienta na podrobnější oftalmologické vyšetření, případně operaci. V ČR nesmí optometrista vyřknout oční diagnózu či třeba aplikovat oční farmaka bez dohledu lékaře. Takže ano, směrem na západ jsou kompetence optometrie mnohem větší.
Myslíte si, že by to tak mělo být? Měli by mít optometristé větší kompetence?
Dobrá otázka, na kterou je těžké jednoduše odpovědět. Museli bychom prodiskutovat jednotlivé kompetence, o které bychom chtěli pracovní náplň optometristů rozšířit. Dle mého názoru je potřeba ulevit, pomoci lékařům od činností, které je zbytečné, aby dělali oni, když je mohou dělat optometristé. Zkrátit čekací doby u oftalmologů. Poskytnout jim více času na řešení závažnějších očních potíží. Neřešit předpis brýlí nebo základní problematiku suchého oka. Problematika stanovení diagnózy očního onemocnění v ambulanci optometristy je také svízelná, můžete diagnostikovat akomodační nesnadnost, ale na druhou stranu nemůžete stanovit diagnózu rohovkového onemocnění, například keratokonu. Momentálně se to řeší tak, že se ve zprávě od optometristy vyřkne podezření, suspekce na dané onemocnění a odešle se pacient k sektorovému oftalmologovi. Pokud se podezření potvrdí, pošle se pacient na pracoviště, kde se toto onemocnění řeší.
Má to i nějaká rizika?
Nebezpečí spatřuji ve faktu, že čím dál více pacientů obchází sektorové oftalmology (nejen časové důvody) a chodí pouze za optometristy, kde se provádí podrobný screening refrakční vady, ale už se nemusí řešit detekce onemocnění předního či zadního segmentu oka. Některá oční onemocnění mají skrytý, plíživý charakter a projeví se ve zhoršené zrakové ostrosti až v pozdějších stadiích. Jiné oční patologie vám zase mohou měnit refrakční stav oka v průběhu dne a pokud je nezjistíte, budete mít ideální brýle třeba jen na určitou část dne.
Předpokládám ale, že toto se učí na školách, nebo ne?
Většina ano, studenti mají teoretický a mnohdy i praktický základ k tomu, aby základní oční diagnostiku prováděli. Pokud však k tomu nemají kompetence, tak pak tyto vědomosti postupně ztrácí, což je škoda. Jsem pro rozšiřování kompetencí optometristů, ale rozhodně to nemůže mít rychlý průběh. Všechno má svůj čas a nemůžeme prostě jen tak rychle skočit, například v problematice diagnózy očního onemocnění, na úroveň optometristů v Anglii.
S jakými očními vadami se nejčastěji setkáváte?
Momentálně jsou to patologie sítnice, šedý zákal, onemocnění rohovky a skryté šilhání. Už dlouho jsem neřešil jednoduchou oční vadu, jako je krátkozrakost či dalekozrakost. Ty se ke mně už nedostávají.
S jakými přístroji nejvíce pracujete?
Nejvíce pracuji v rámci zjišťování dioptrických hodnot s foropterem. Dále s biometrem, pro zjištění očních propozic, rohovkovým topografem, pro vizualizaci parametrů přední části oka, rohovky a v neposlední řadě s optickým koherenčním tomografem, který skenuje nervovou část oka, sítnici.
Jaký největší počet dioptrií jste naměřil?
Nic speciálního, co si pamatuji, tak – šestatřicet dioptrií. Jsou kolegové, kteří bojovali s jinými čísly.
S čím chtějí lidé hlavně poradit? Co je nejvíce zajímá?
To se odvíjí, s jakým problémem přicházejí. Nejčastěji radím s ergonomií a hygienou vidění, kam zajít do optiky či jaký typ nitrooční čočky nebo refrakčního zákroku zvolit.
Projevují se v přístupu zákazníků k výběru brýlí nebo čoček módní trendy? Setkáváte se s nějakými zvláštními požadavky?
To bude rychlé: ne. Ale jak jsem již zmínil, moc často se k normálním smrtelníkům s klasickou refrakční vadou již nedostávám. V době covidu lidem nejvíce vadilo zamlžování brýlí.
Můžete také doporučit laserovou operaci očí? Jaké jsou pro ni indikace?
Laserovou operací očí doporučuji, samozřejmě není pro každého a není dobré jít do kompromisů. Z mého pohledu je nejdůležitější motivace pacienta a zdravé oči. Co se týče dioptrického rozptylu, kolik dioptrií ještě operovat laserem, tak v tom jsem konzervativní. Doporučuji +3,5 až -10,0 dioptrií, v závislosti na typu laseru a indikované procedury.
Hodně se věnujete pedagogické činnosti. Jak vás tato práce baví a co vám přináší?
Baví mě moc, jinak bych ji nedělal, jelikož je extrémně časově náročná. Přináší mi otázky od studentů, které mě posouvají dál a baví. Není nic horšího než přednáška bez otázek.
Optometrie je poměrně mladý obor. Je o něj čím dál větší zájem?
Zájem je dle mého přibližně stejný, ale poptávka po optometristech se zvyšuje.
Často se účastníte vzdělávacích akcí, sledujete moderní trendy a novinky. Můžete popsat, kam se optometrie ubírá?
Neřekl bych, že se optometrie ubírá jedním směrem, spíše se rozrůstá do více směrů a některý expanduje více, rychleji než jiný. Nyní jsou takové odnože optometrie, ve kterých se absolutně nevyznám. Mám pocit, že vědomostně i prakticky obsáhnout celý obor optometrie je téměř nemožné.
Komunikujete s klienty i po internetu?
Tak určitě (úsměv). Mnoho věcí je lépe poslat mailem, jelikož co je psáno, se nezapomíná. Navíc čas je dnes pro některé klienty velmi drahý. Přímé konzultace stále řeším více telefonicky než online.
KAM DÁL: Kvůli zabíjení v Kyjevě přestala maminka věřit v Boha, říká legendární Emerson Fittipaldi. Vysvětlil vztah Bolsonara k Putinovi.
