Právě 12. října uplyne 24 let od úmrtí malíře Jana Zrzavého. Velmi bychom se mýlili, kdybychom si tohoto muže představovali jen jako starého pána, jakéhosi pohádkového dědečka. Jeho život byl velmi pestrý a už v mládí všem kolem dokazoval, že není jen tak někdo, kdo se před životem skloní a bude se chovat, jak jiní čekají.
Měl úplně jiné sny
I když jak odborníci, tak i “obyčejní” lidé dodnes oceňují jeho obrazy, jeho talent a umění, on sám v mládí rozhodně malířem být nechtěl. Jak prozradil v televizním rozhovoru, přál si být zpěvákem, protože měl krásný hlas. A kdyby to snad nevyšlo, bylo v záloze ještě herectví. Život to ale chtěl docela jinak, i když z uměleckých kolejí Jana Zrzavého nepustil.
Zajímavé bydliště
O nevšedním malíři Janu Zrzavém, jehož tvorbu by bylo velmi těžké zařadit do některého z proudů výtvarného umění, mnozí vědí, že žil v domě na nových zámeckých schodech, tedy pod Pražským hradem. Jenže to ale nebylo jediné místo, kde by pobýval. Za svůj život vystřídal tolik působišť, že by mu mohl tiše závidět mnohý světoběžník. Jen za dobu své školní docházky a dalších studií vystřídal opravdu hodně měst (a škol).
Celoživotní cestovatel
Narodil se v roce 1890 v Okrouhlicích do učitelské rodiny, na gymnázium nastoupil v Havlíčkově Brodě, ale brzy přestoupil do kutnohorské reálky. Ani tam dlouho nepobyl a stěhoval se do Přibyslavi, kde navštěvoval měšťanskou školu, stejně jako poté znovu v Havlíčkově Brodě. V roce 1905 zamířil do Brna na stavební průmyslovku, ale o dva roky později jej život zavál do Paříže, kam se i později vždy rád vracel.
Na dlouhá léta se mu domovem stala Praha - Hradčany, Malá Strana, Bubeneč… A také známý dům na Zámeckých schodech. V Praze se také soukromě učil malovat u významných výtvarníků a v roce 1907 nastoupil na UMPRUM. Jenomže pedagogové trvali na školní docházce, což Jan Zrzavý ne vždy přijímal. Po dvou letech bylo jeho vzdělávání tedy ukončeno. Jeho jménu to ale ve světě výtvarného umění, jak dnes víme, nijak neuškodilo.
Bretaň, Benátky, Paříž...
Stěhování jako by Janu Zrzavému nestačilo, a tak často cestoval po Evropě, aby nabral umělecké síly, načerpal novou inspiraci, potkal krajinu, kterou miloval. Obzvlášť si zamiloval Benátky a Bretaň, klidnou snovou krajinu, která jakoby sama vycházela z jeho obrazů. Na dotaz, jak na něj Bretaň působí, odpověděl jednoduše: „Jako Českomoravská vysočina.” O co víc cestoval po světě, o to intenzivněji si potom uvědomoval, kde je skutečně doma.
Milované Vodňany
Kde se ale malíř cítil nejlépe? „Ve Vodňanech. Utekl jsem tam na začátku války a Julius Zeyer, který je jakýmsi protektorem mého života, mně na ně ukázal. Nikdy jsem tam před tím nebyl, ale když jsem celý tamější kraj poznal, byl jsem jako očarovaný,“ řekl v jednom z rozhovorů, z něhož útržky zveřejnil Českobudějovický deník.
Rekordní cena
Jak na cestách, ve světě i doma samouk Jan Zrzavý maloval. Byly doby, kdy prodával ještě "téměř mokré" obrazy, neměl doma téměř nic než rozpracovaná díla. Pak přišla doba, kdy se jeho tvorba zrychlila a možní zájemci dokonce měli na výběr. Do práce zabraný malíř ale tvořil stále. A jeho díla jsou ceněná dodnes. Co by třeba řekli jeho učitelé, kteří nedávali jeho talentu příliš naděje a vyloučili ho ze školy, kdyby se mohli účastnit aukce jeho obrazu Ležící hoch, který byl v roce 2013 v londýnské aukční síni Sotheby’s vydražen za přibližně 17,7 milionů korun?
Zdroj: wikipedie, Česká televize, Českobudějovický deník
KAM DÁL: Hanebný výsledek ČSSD a celé levice může lidi radikalizovat. Zaslouží si to, ale není to dobrá zpráva, říká politolog.
