Miroslav Donutil, jméno, které se zapsalo mezi nejlepší a nejrespektovanější české herce, pochází původně z Třebíče, ale své mládí trávil ve Znojmě, nicméně velkou kapitolu svého dětství prožil zejména v Brně. Než vůbec pomyslel na kariéru herce, uvažoval o uplatnění jako novinář či lesní inženýr, každopádně nakonec ale zasáhly rodinné kořeny - jeho rodiče s nadšením ochotničili a dědeček patřil k jedinečným vypravěčům s úžasným smyslem pro humor - a nastoupil na brněnské JAMU.
Role Nikoly Šuhaje ho proslavila
Zatímco v Brně byl hvězdou, kterou lidé poznávali, na zbytku území republiky se dostal na světlo až s filmem Balada pro banditu. Měl tu čest a získal roli nezkrotného loupežníka - Nikolu Šuhaje, sám Donutil dokonce ve filmu zazpíval. S rostoucí slávou i charismatem, kterým Miroslav Donutil bezesporu oplýval, rostl o něj zájem i u žen.
Sám herec přiznává, že popularitu několikrát zneužil u něžnějšího pohlaví. Lásky na jednu noc, letní romance či dokonce lásky vážnější. Zkrátka, kolem mladého Miroslava Donutila byla rušno. Dokonce si prý jednou chtěl sáhnout i na život, když spatřil svou dívku, jak laškuje s jiným...
- narozen: 7. února 1951 v Třebíči (67 let)
- vystudoval: Alma mater Janáčkova akademie muzických umění v Brně
- rodinný stav: ženatý, manželka Zuzana, děti Martin a Tomáš
Střídání žen utnula až manželka Zuzana
Dva roky hercova života získala sňatkem zpěvačka Tena Elefteriadu, hned nato další dva roky strávil Donutil s jinou ženou. A pak přišel blesk z čistého nebe. Na scéně se objevila současná žena Miroslava Donutila - Zuzana. Ta zpočátku při seznamování vůbec netušila, že se onehdá na večírku potkala s tak slavnou osobností. Herci imponovalo, že ho bere takového, jaký je, bez ohledu na společenský žebříček. No, pokud to trochu zkrátíme, jejich manželství funguje dodnes a mají z něj dva syny.
Už nějaký pátek velkému herci ztrpčuje život zapeklitá věc. Jde o nemoc, jejíž diagnózu dodnes lékaři příliš neznají. Mluvilo se o ní jako o epilepsii, nicméně ne vinou genetiky, ale úrazem v mladých letech. Záchvaty se těm epileptickým ovšem podobaly. Při těch menších šlo jen o krátké výpadky, při větších upadal do bezvědomí.
Zvláštní nemoc i Národní divadlo
Na počátku 90. let se přestěhoval Miroslav Donutil s rodinou do Prahy a rozjel kariéru v Národním divadle, změnil i lékařku a ta mu ihned předepsala jiné medikamenty. Jeho stav se tehdy zhoršil, nemohl chodit ani do divadla na zkoušky. Jeho záchranou byl tehdy až kolega Josef Vinklář, na jehož doporučení navštívil jeho doktorku. Díky lékům od ní mohl začít pracovat bez obav a dnes už je zcela bez potíží.
Nemálo herců na začátku devadesátých let trpělo nedostatkem příležitostí na jevišti i před kamerou. Miroslav Donutil byl však jiný. Jako nová tvář a brzy i kvalitní herecká osobnost vstoupil po svém příchodu do Prahy do uměleckého okruhu pravou nohou. Jeho schopnosti z té doby zastupují hlavně velké role omezených důstojníků v retrokomediích z vojenského prostředí Tankový prapor a Černí baroni, spolu s dalšími brněnskými herci v čele s Bolkem Polívkou se pak objevil i jako advokát v nezapomenutelné komedii Dědictví aneb Kurvahošigutntág.
Pelíšky, Želary a Český lev
Hodnotnější herecké příležitosti dostal jako kostelník v oceněném melodramatu Fany nebo také v černé komedii Past, pasti, pastičky, v níž mu jeho role vykastrovaného náměstka Dohnala vyhrála Českého lva za mužský herecký výkon ve vedlejší roli.
Postavu důstojníka, ačkoliv v poněkud odlišné roli, zopakoval ve skvělých Pelíškách. Opětovnou nominaci na Českého lva za výkon ve vedlejší roli mu pak vynesl film Nuda v Brně, zaujal také rolí faráře ve filmu Želary nominovaném na Oscara.
