Věra Chytilová se narodila 2. února 1929 a její startovní pozice nebyla vůbec jednoduchá. Otec ostravské rodačky František Chytil byl živnostník, bojoval v první světové válce a byl zajat Sověty. Matka Štěpánka vedla vedla s Františkem několik restaurací. Jako malá trávila Věra dětství na Moravě se starším bratrem Juliánem. Chytilová studovala nejdříve architekturu v Brně, ale tato profese ji nijak nelákala. Vystřídala spoustu profesí, mezi které patřily třeba manekýnka nebo laborantka.
Postupem času začala působit jako režisérka na Barrandově a následně začala studovat na FAMU režii pod vedením Otakara Vávry. Poprvé se před kamerou objevila v malé roli v pohádce Císařův pekař a pekařův císař. Na oboru filmová režie byli jejími spolužáky Jiří Menzel nebo Juraj Jakubisko.
Jen psychický nátlak vytvoří spontání reakci
Věra Chytilová si rychle získala pověst rázné ženy, která se s ničím a nikým nemaže. Neměla problém seřvat své kolegy a sekýrovat kameramany. Všechno ale mělo svůj důvod. Své herecké kolegy často urážela a po střihačích házela plechovky. Byla toho názoru, že přesně takové chování v nich vyvolá spontánní reakci, a tohle ona chtěla.
Nejenom mezi herci se traduje historka, že Milanu Šteindlerovi při natáčení filmu Kopytem sem, kopytem tam přitloukla šuplík, který měl vytáhnout. Když ho nemohl Milan vysunout, hrozně se naštval a nakonec šuplík vytrhl. Věra Chytilová na něj sice ušila pořádnou boudu, ale v závěru ho ještě okřikla, že jeho hraní je na nic.
Mezi nejlepší filmy Věry Chytilové patří Ovoce stromů rajských jíme, Šašek a královna, Sedmikrásky, Kopytem sem, kopytem tam nebo legendární česká komedie Dědictví, aneb Kurvahošigutntag.
V roce 1968 odmítla Věra Chytilová emigrovat do Francie. Následně se ji StB snažila přesvědčit k tomu, aby s nimi spolupracovala. Chytilová na něco takového ale nikdy nepřistoupila. Nemohla šest let vykonávat svoji práci, ale raději se smířila s tím, že bude méně točit, než aby přistoupila na jejich návrhy. Odmítla podepsat Antichartu a vždy si stála za svým rozhodnutí a neuhnula.
Někdy po roce 1989 začala vyučovat na FAMU a byla také nositelkou francouzského vyznamenání Rytíř umění a literatury a české Medaile za zásluhy. Za celoživotní dílo získala Věra Chytilová Českého lva a cenu na festivalu v Karlových Varech.
Muži to neměli s Věrou Chytilovou lehké
Prvním manželem režisérky byl fotograf Karel Ludwig a druhým kameraman Jaroslav Kučera, se kterým má Věra Chytilová dceru Terezu Kučerovou a syna Štěpána. Manželství režisérky a kameramana vydrželo dlouhých dvacet let, ale na začátku 80. let se rozvedli.
"No jó, mužský, ti nestárnou. Šediny je zdobí, brýle jim svědčí, vrásky jsou sexy. Žádné křečové žíly. Žádná celulitida. Žádné klimakterium. Ale pak najednou zdechnou," zní jeden z jejich nejslavnějších výroků o mužích. Režisérka věnovala spoustu filmů právě ženám, protože tvrdila, že to mají v životě složitější. Poslední film Hezké chvilky bez záruky natočila v roce 2006. Neúspěšně také kandidovala do Senátu za neznámou stranu Rovnost šancí.
Jedna z nejpikantnějších zákulisních historek je ta o Miloši Kopeckém. Věra se s Milošem znala již delší dobu, ale pomyslná jiskra přeskočila při natáčení filmu Severní přístav. Jejich vztah vydržel tři roky a byl velmi bouřlivý.
Kopecký v té době žil s Milenou le Breux, která mu jeho milenky tolerovala. Věra Chytilová se rozešla s Kopeckým potom, co si po schůzce s ní napsal do deníku „Konečně doma, konečně klid!“ Věra Chytilová navždy odešla 12. 3. 2014 v 85 letech obklopena blízkými v rodinném kruhu.
