O Haně Zagorové se dobře ví, že od mládí trpěla problémy s krví. Nemoc, s níž dlouhá desetiletí bojovala, se jmenuje paroxysmální hemoglobinurie a jde vlastně o rychlejší rozklad červených krvinek, kterých má potom takový pacient nedostatek a musí chodit na pravidelné transfuze, jinak by jeho tělo nemohlo fungovat. Těhotenství při tomto stavu nejenže lékaři nemohou doporučit, ale s největší pravděpodobností by vedlo k velkým problémům, které by s velkou pravděpodobností skončily smrtí matky, dítěte, případně obou. To samozřejmě zpěvačka podstupovat nechtěla. Přesto ale jednou v životě těhotná byla.
Raději adopce než postižené dítě
Jak sama prozradila v několika rozhovorech, stalo se to v době, kdy podstupovala razantní léčbu kortikoidy. Taková situace by s největší pravděpodobností vedla k jedinému: dítě vyvíjející se v těle ženy zatížené podobnou léčbou by se narodilo postižené. A to Hana Zagorová dopustit nemohla. Od té doby se již smířila s tím, že vlastní dítě nikdy mít nebude, nicméně stále toužila vychovávat nového človíčka, kterému by mohla zajistit dobrý život. Rozhodla se proto pro adopci, ale ani to nebylo vůbec jednoduché. Bavíme se o osmdesátých letech minulého století, kdy byl tento proces ještě o něco složitější, než je dnes. Každopádně nikomu jinému než manželům by stát výchovu dítěte nesvěřil. A tak se vložil do hry zpěvaččin první manžel a hlavně velký životní přítel, tanečník Vlastimil Harapes.
Účelové manželství cíl nesplnilo
Ani jeden z nich se netajil tím, že manželství, které uzavřeli, bylo do značné míry účelové a směřovalo právě k vytoužené adopci. Dokonce to už vypadalo, že se cíl blíží a do jejich domácnosti na krátkou dobu přibyla i malá, sotva čtyřletá holčička Anička. Štěstí Hany Zagorové bylo jistě veliké, ale trvalo jen velmi krátkou dobu. Jakmile se totiž o plánovaném definitivním rozhodnutí o adopci dozvěděla dívčina babička, požádala o její svěření do své péče a zpěvačka se musela svých mateřských nadějí vzdát. Nevzdala se jich jen pro tento jeden případ, ale dokonce definitivně. Další podobné zklamání už podstupovat nechtěla – a jak sama několikrát prozradila, získala v tu chvíli jistý odstup i ke všem ostatním dětem. Bolest byla tak velká, že si ji nechtěla jitřit dalším kontaktem s cizími dětmi.
Zamilovala se do Margitova hlasu
Manželství Hany Zagorové a Vlastimila Harapese tak zůstalo nenaplněné, a protože jejich propojení mělo z velké části právě tento účel, není se čemu divit, že se nakonec přece jen rozpadlo. Nešlo ale o žádný bouřlivý rozchod, létající talíře a kufry vyhazované z oken. Všechno se prý událo v naprostém klidu a s porozuměním. Když se jednoho dne Hana Zagorová vydala na pozvání Štefana Margity na jeho koncert (Vlastimil Harapes měl tehdy jiné povinnosti), vrátila se okouzlená jeho hlasem. Svému muži bez velkého otálení sdělila, že se do umělcova hlasu a vlastně i do něj samotného zamilovala. A tanečník? Ten ji tehdy pustil na cestu za hlasem srdce bez jediné výčitky.
Matkou nebyla, babičkou ano
Od té doby až do nedávného skonu Hany Zagorové tvořili spolu se Štefanem Margitou nerozlučnou dvojici. Ona se na určitou dobu dokonce vzdala dalších úspěchů jen proto, aby mohla být po jeho boku tak, jak bylo potřeba. Až v tomto manželství se podařilo to, co si zpěvačka přála od mládí. Vzali si za svého již dospělého zpěváka Michala Kindla i s jeho partnerkou Barbarou. Když se potom Barbaře narodila dcerka Adelain Stephanie, mohla se Hana Zagorová cítit jako skutečná šťastná babička. V jejím životě ale do konce zůstal velký stín v podobě nenaplněné vlastní mateřské touhy.
Zdroj: ceskatelevize, csfd, wikipedie, cnn.iprima,
KAM DÁL: Zpěvačka se vdala za ducha: Vybílil jí konto, podvedl s Marylin a strašně pil. Rozváděl je exorcista.
